Kategorie hlavní stránka vyhledávání rodokmenů Ausarbeitung des Stammbäume Podorlicko Poličsko pomůcky pro badatele odborné práce dokumenty databáze rodů Návštevní kniha pro Vaše vzkazy Podkategorie Podorlicko Šlechtici od Orlice Příběhy lidí veskrz obyčejných Lidé temnými silami vládnoucí Z války prusko-rakouské 1866 Místa tajemná a kletá Střípky z historie A voda se valila... Svatební zvyky, obyčeje a říkání Jedli, pili, hodovali... Pověsti a jejich historické jádro Rody z Podorlicka Poličsko Rody z Českomoravské vysočiny Z knih Černých jinak Smolných … a jiné soudní případy Pohromy a vojenské události Conscripce, Raabský systém, renovace magistrátu a Tableu generale z pohledu současníka Ze života Josefa Preislera, pilníkáře v Moravských Křižánkách č. 37 Střípky z historie Historické fotografie Odborné práce Marie Štěpánová Nejstarší historie panství Žampach Dlouhoňovice. Pohled do historie vsi do poč. 19. stol. Využití historické klimatologie v genealogii Podorlicka Nejstarší urbář panství kyšperského. Pokus o bližší časové určení historického dokumentu. Ostatní autoři Vystěhovalectví z Poličska v letech 1850 – 1890 (Karel Kysilka) Počátky evangelického sboru v Poličce (Bohuslav Šauer) Měna na Moravě a některé cenové relace na Horácku (Ing. M. Fadrný) Z historie kunštátského panství ve 30tileté válce (Ing. Mojmír Fadrný) Ohlas válek o rakouské dědictví na Kunštátsku (Ing. Mojmír Fadrný) Průběh a oběti cholerové epidemie v Poličce roku 1866 (St. Konečný) Dokumenty Polička a okolí Instrukcí aneb pravidlo Kontribuční knížka Polička – majitelé usedlostí 1761 „Plnomocenství“ Zakládací listina města Poličky Obecné Toleranční patent 1781

Nejstarší urbář panství Kyšperk Pokus o bližší časové určení historického dokumentu Marie Štěpánová Nejstarší urbář panství Kyšperk ze 17. století uložený v SOA Zámrsk (fond Velkostatek Kyšperk, kniha č. 2) nemá bližší časové určení. A přece ... v části popisující „hory“ na panství (fol. 55V) je uvedeno: „......................................... mezujíc z krunty Pana kruliského tez z krun- ty pana Jana z Zierotina a pana Ada- ma hrzanie z krunty landsskraun- skymi. W kterichzto horach gest také z miry drzywi czysteho dorostleho a wsseligakeho hoynost a každy pan držytel tehoz panstwi kyssperskeho s malym nakladem toho w tech horach slowe Na Hynkowiczich mohl by dati hut sklenarskau dati wystawieti, kdez gest prwe byla a tudy by sobie z tychz hor na piwowarze y ginacz pa- lenim popelúw a tez huti nemaley uzytek przywesti mohl, ty hory se kla- dau pr. 2000 b. gr...“ Prvním zmíněným „sousedem“ je Jan z Žerotína (… 1608), jehož država tu není blíže specifikována. Domnívám se, že jde o severní část zábřežského dominia (16 vesnic od Bílé Vody až po Olšany a navíc statek Bludov), které poručníci Ladislava Velena ze Žerotína odprodali roku 1596 Velenovu vzdálenému příbuznému Janu mladšímu ze Žerotína, pánu na Losinách. Tím se tedy stalo, že byl díl panství odtržen a vzniklo nové panství, které Jan obratem (v tehlejších právních podmínkách v řádu několika let) přenechal Bernardovi, synu z druhého manželství s Mariánou z Potštejna. Druhým jmenovaným šlechticem je Adam Hrzán z Harasova, jenž se stal majitelem lanšpersko-lanškrounského panství v roce 1588 a držel je až do své smrti v roce 1619. Na základě těchto faktů lze vznik nejstaršího kyšperského urbáře položit do let 1596-1608. Urbáře se však zpravidla sepisovaly v momentech, kdy docházelo ke změnám – zejména při nástupu nového majitele panství. V uvedeném časovém období nastaly takové případy v historii kyšperského panství dvakrát, a to 5.3.1599, kdy po smrti otce Jana dědil majetek syn Adam z Valdštějna a 19.3.1601, kdy jej prodal štýrskému šlechtici Jiřímu Stubenbergerovi ze Stubenberga na Kafmbergu a Fraumbergu. Text popisující panství, jeho výnos a perspektivu hospodářského využití značně připomíná tzv. „taxu panství Žampach“ – materiál sepsaný kolem roku 1620 pro případné kupce. Domnívám se proto, že i tento urbář vznikl za stejných příčin – tedy z popudu Adama z Valdštejna – což omezuje dobu jeho vzniku na roky 1599-1600.