Kategorie hlavní stránka vyhledávání rodokmenů Ausarbeitung des Stammbäume Podorlicko Poličsko pomůcky pro badatele odborné práce dokumenty databáze rodů Návštevní kniha pro Vaše vzkazy Podkategorie Podorlicko Šlechtici od Orlice Příběhy lidí veskrz obyčejných Lidé temnými silami vládnoucí Z války prusko-rakouské 1866 Místa tajemná a kletá Střípky z historie A voda se valila... Svatební zvyky, obyčeje a říkání Jedli, pili, hodovali... Pověsti a jejich historické jádro Rody z Podorlicka Poličsko Rody z Českomoravské vysočiny Z knih Černých jinak Smolných … a jiné soudní případy Pohromy a vojenské události Conscripce, Raabský systém, renovace magistrátu a Tableu generale z pohledu současníka Ze života Josefa Preislera, pilníkáře v Moravských Křižánkách č. 37 Střípky z historie Historické fotografie Odborné práce Marie Štěpánová Nejstarší historie panství Žampach Dlouhoňovice. Pohled do historie vsi do poč. 19. stol. Využití historické klimatologie v genealogii Podorlicka Nejstarší urbář panství kyšperského. Pokus o bližší časové určení historického dokumentu Ostatní autoři Vystěhovalectví z Poličska v letech 1850 – 1890 (Karel Kysilka) Počátky evangelického sboru v Poličce (Bohuslav Šauer) Měna na Moravě a některé cenové relace na Horácku (Ing. M. Fadrný) Z historie kunštátského panství ve 30tileté válce (Ing. Mojmír Fadrný) Ohlas válek o rakouské dědictví na Kunštátsku (Ing. Mojmír Fadrný) Průběh a oběti cholerové epidemie v Poličce roku 1866 (St. Konečný) Dokumenty Polička a okolí Instrukcí aneb pravidlo Kontribuční knížka Polička – majitelé usedlostí 1761 „Plnomocenství“ Zakládací listina města Poličky Obecné Toleranční patent 1781

Toleranční patent ( pravopisně upravený opis, zdroj : Kniha pamětní Jana Sedliského, SOA Litomyšl ) Jejich Císařokrálovská a apoštolská milost, naše nejmilostivější dědičo zemské kníže a pán pan z přesvěčení z jedné strany ze škodlivého všeho přinucení svědomí a z druhé strany toho povážlivého užitku, jenž pro náboženství a pro země z opravdivej křesťanskej tolerance povstává dle nejvyššího pod datum 13. a recepti 26. dne měsíce října roku 1781 prošlého rescriptu se nejmilostivějc pohnuta vynalezla příbuzným augšpurského a helvetského náboženství, jako i také ….. řeckýmu národu privatní s jejich náboženstvím se srovnávající provozování všudy podvoliti bez ohledu, zdaliž takové kdy v obyčeji buď uvedeno bylo neb uvedeno nebylo. Jedině katolickému náboženství má přednost veřejného náboženství provozování pozůstati, obojímu protestantskému náboženství ale, tak jako již uvedenému neb zjednocenému řeckému ve všech místech kde by se to vedle počtu lidu dole poznamenanýho a dle fakultátův obyvatelů dělati dalo a nekatoličtí by již v držení veřejného náboženství – provozování postavený nebyli, privátní excercitium provozovati dovoleno býti má. Obzvláště ale dovoluje nadopáčená jejich císařská a apoštolská milost : 1) Nekatolickým poddaným, kdežto se 100 famílií vynachází, ….. že by oni v místě domu k modlení neb duchovního otce svého příbytku neměly, nýbrž někteří z nich i několik hodin vzdálený byli, vlastní dům k modlení vystavěti. Dálejc vzdálený ale mohou do nejbližšího, však ale v císařských zemích se vynacházejícího domu modlení tak často jak se jim líbí se odevzdati, i také jejich dědičo zemští duchovní příbuzníkové víry navštíviti a jim i nemocným s potřebným naučením, potěšením těla i duše přispěti, však ale nikdá pod nejostřejším odpovídáním zamestknávati , by jeden od jednoho neb druhýho nemocnýho požádaný katolický duchovní povolen nebyl. 2) Za příčinou domu modlení jest zřetelné nejvyšší poručení, kterak by to jináče již dříve nebylo, on žádných zvonů, věží a žádného veřejného vstoupení z ulice, jenž by se kostelu vyrovnati mohlo, míti nemá. 3) Ostatně ale jak a z jakých materiálů by nekatolíci takového domu vystavěti chtěli, svobodu míti mají. 4) Neméně také všechno posluhování jejich sacramentů neb svátostí a vykonávání služby jak v tom samém městě, tak také v jejich donášení k nemocným tomu náležejících filiálních a veřejní potřebové s s vyprovázením svých duchovních na všechen způsob dovolený býti má 5) Nekatolickým obyvatelům zamezeno nejni své vlastní mistry školní ( jenž od obci vychovaný býti mají ) ustanoviti, na kterýžto ale škol v této zemi direkci ( co se způsobu učení a pořádku dotejká ) dohlídnutí míti má. 6) Nekatolickým obyvatelům jednoho místa, jestliže oni své pastory dotirují a vychovávají, by takové sobě vyvoliti mohli se povoluje, chtíce ale to vrchnosti místa na sebe uvrhnouti, na všechen způsob právo prasentační patřiti. Pozůstavujíce však sobě Jejich Císařská a Král. Milost schválení toho tak a na takový způsob : že kde by se protestancké concistoře vynacházely, takové schvalování skrze ně, a kde žádných nejni, takové buďto skrze ty v Těšínském kraji a neb v Uhřích již se vynacházející protestanské consistoře takové udělené býti mají, pokavade okolostojičnosti obsahovati nebudou a v zemích vlastní protestanské consistoře ustanoviti. 7) Práva stolae pozůstanou, jak v Slezku obyčejnému faráři pozůstavena. 8) Ráčila jejich Císař. Milost k rozsuzování ve věcech náboženství nekatolických se tejkajících na tuto politickou císařo král. instanci země by u přítomnosti jednoho neb druhého z jich pastorů a theologů takto nejmilostivějc vznésti se konalo a vysoudilo. Proti tomu ale další outok k politickej císařo královskej dvorskej instanci zamezen aby nebyl. 9) Má vystavení všech při vydávání až dosaváde v obyčeji bývalých revertů na stranu nekatolickou a vychovávání jejich splozených dítek v římsko katolickým náboženství od nenčka zouplna scházeti. Poněvadž u katolického otce všechny dítky jak mužského, tak ženského pohlaví v katolickým náboženství bez otázky se vychovávati mají, a to jakožto přednost majícího toho panujícího katolického náboženství uvřeno býti má. A protestantského ale otce a katolické matky naproti tomu oni pohlaví každej svý vychovávati mají. 10) Mohou nekatolíci k zakoupení gruntův domů a statkův k právu měšťanskému a mistrovskému, jakož i k akademickým důstojnostem a k službám civilním prostředkem dispensace se připustiti a nemající k žádnému jinému závazku leda k onému, který k založenostem jejich náboženství se vyrozumívá, ani taky k přítomnosti u procesí neb konání služeb božích náboženství panujícího katolického ( jestli že by oni sami nechtěli ) se přidržovati. 11) Mají taky bez ohledu na rozdíl náboženství při všech volenostech a služeb zadávání, tak jako to Císař. Král. Milost vojanstvu každodenně bez nejmenšího pozastavení a s mnohým užitkem činí, jedině na náležitost a schopnost competerkův (?), pak na jejich křesťanské mravy a počestnost skrovně pozorovati. 12) Dispensace k usedlostem jako i také k právu měšťanskému a mistrovskému v městech poddaných skrz krajský ouřadové, v královských věnných městech ale, kde zemští komorníkové jsou, skrze ty, a když by těch nebylo, skrze královské gubernium bez potížnosti uděliti se mají. 13) Při pohledávání takových dispensací kdyby se nějaká pozastavení vyskytly z příčiny, kteréžto by se zdálo, že by dispensace se odepříti měla na každokráte s předložením příčin–pohnutosti na toto slavné gubernium a odtud ke dvoru pro dosáhnutí nejvyššího rozeznání oznámení se má konati. Kdežby ale o právo incolatní se jednalo, má dispensace na předešlé vyzdvižení správy zemi cís. král. Český a Rakouský kancelář uděliti. Pročež pan krajský toho nejvyšší ustanovení netoliko v svém kraji veškerým vrchnostem, magistrátům a městským radám a obyvatelům po rozdávání tisknutých cirkulářů jak náleží publicirovati, a aby tomu ani v tom nejmenším naproti se nejednalo, se vší pilností na to pozorovati a noberž také zde zakládajícím zemským tiskařům dovoliti má, ve věčím počtě než sice obyčej byl tištěný cirkuláře jednomu každému na žádost odevzdati, aby na takový způsob, jehož rozšíření i také do jiných zemí se způsobilo. Dáno v Brně dne 22. října roku 1781 Krištof hrabě z Blümege, Ferdinand Daniel Hilleberg