Kategorie
PodkategoriePodorlicko
Poličsko
Odborné práce Marie Štěpánová
Ostatní autoři
Dokumenty Polička a okolí
Obecné |
Taxa či šacovní listina panství Žampachsepsaná kolem roku 1620[1] jako
informace o panství nabízeném k prodeji (výpis) K panskému majetku náležel : „zámek
Žampach s hradem při něm Chudobou pustým, tvrz pod týž zámkem, dvůr
poplužný s poplužím při tvrzi, dvůr hlavenský poplužní, dvůr křižánský
mezi lesy ležící, dvůr ve vsi Písečný při pivovaře ležící, pivovar se
sladovnou, mlejnové : ve vsi Písečný o jednom kole korečníku, na kterýmžto
mlejně všechny slady do pivovaru se melou, ve vsi Hnátnici na dvouch kolách
moučných hřebenáčích“. Kromě toho se na panství dalo počítat
s těmito příjmy a užitky : Clo
vejsadní pod městečkem Budami,
kteréhož platí z jednoho koně lidí handlovních tudy jedoucíxh jeden
peníz český a z jednoho každého vozu jeden groš bílej, takže se téhož
cla jsouce tudy silnice nemálo do roka schází, ale tuto v mírnosti
poklade se užitku 2 kopy 30 gr. Item při témž městečku Budách jest jeden krám
masný, z kteréhož se platu jednou v rok při svatým Václavu
jeden kámen loje nepřepouštěného, kterýž se tuto pokládá (za) 1 kopu. Item na témž statku jest pila při mlejně
hnátnickým na jistý a stálé vodě jedna, kteréžto pily každoročně nemálo se
užíti může, nebo se prkna jak pro potřebu domácí, tak také i na prodej vozí a
přes celej rok řezati mohou, takže se prken a a krajin mimo potřebu domácí za
několik kop prodati může a prodává. Nicméně platí se od poddaných též i
cizopanských lidí od řezání jedné každé klády jejich po 3 gr. čes.,
kteréhožto užitku té pily tuto toliko při mírnosti pokládám 10 kop Item při mlejně Jana Mazury ve vsi Písečné jest
volejna, v kterýžto vojeni jest povinen pro potřebu panskou, též
pro čeleď přes celý rok a neb kdykoliv toho potřeba ukáže volej dělati avšak
jak voleje tak pokrutin, toho ničehož za práci bráti a sobě přivlastňovati
moci nemá. Item jest povinen týž Jan Mazura z téhož
mlejna mimo stálý plat, když na podzim lovy začínají půl korce prachu a neb
tluči pro psy a nemáli tluči, tehdy čtyry pecny chleba dáti, avšak za to se
jemu hon odpouští, kteréžto požitonosti, přiležitosti a případnosti pokládám
užitku do roka 1 kopu. Item při vsi Hejnicích jest hlinoviště
hrnčířům užitečné, kdež se masnice a neb hlína hrnčířská na hrnce a jiné
potřeby, nádoby hliněné dobývá a platí se peněz kružnýho (?) z jednoho
každého vozu jeden groš bílej, kteréhožto užitku prohlídaje k mírnosti
pokládám 30 gr. Item na tom statku lidé poddaní v městečku
i vesnicích s koňmi i bez koní povinni jsou od starodávna na hony, na
lovy k velikým kusům i k zaječím tenatům jako i do řeky a potokům
lapání ryb choditi, tenata nésti a sumou všemi a všelijakými povinnostmi to
co se jim od vrchnosti rozkáže a poručí učiniti. Nadto vejše jsou povinni
lidé poddaní ve vsi Hnátnici, též ve vsi Písečný ti, kteříž své potahy mají,
jeden každý vrchnosti jeden kus dobytka kozího v létě mezi dobytkem svým
připásti i také přes zimu přechovati. Item více ve všech vesnicích jednoho housera
panského k užitku vrchnosti chovati a z nich třikráte času letního
podškuby odvozovati. Item též jsou povinni lidé z vesnic podle
starodávného uložení sruby pivovarské, též hvozdové na sáhy dělati, nicméně
taky i na dlouho, jak do pokojův ku palivu, též do kuchyně svážeti. Item jsou také lidé poddaní z vesnic
povinni jeden každý sedlák po jedný stuce příze a zahradník po půl stuce, bez
každé záplaty vrchnosti své spřísti. Kteréžto všechny povinnosti tuto svrchu dotčené
a položené mohly by slušně dosti vysoko položený býti, ale prohlédaje
k mírnosti, pokládají se v sumě užitku ročního 20 kop. Suma sumárum těch všech svrchu položených
platův a užitkův běžných 35 kop. Zpočítaje a rozvrhnouce ten běžný plat jednu
kopu grošů českých po dvaceti kopách grošův českých vynáší v roční sumě
700 kop. Kolatury a neb poddací kostelní s jednou farou
při kostele ve vsi Písečný jsou 2. Ty dvě kolatury s tím se vším
všelijakým od starodávna náležejícím příslušenstvím pokládám v sumě 300
kop. Rybníci, k témuž statku
náležející do nichž se plod tříletý na dvě tepla na kapry sází, vše na živých
pramenitých vodách, jsou tito Rybník slove nad pivovarem, do něhož se
sází plodu tříletýho 24 kop Rybník pode vsí Kujavami, na nějž se
sází plodu tříletýho 24 kop. Rybník slove Šuškovský, na němž se sází
plodu tříletého 24 kop Suma rybniční násady na kapry 72 kop. Rybníci, do nichž se dvouletý plod na vejtah na
jedno teplo sází, též na živých pramenitých vodách, jsou tito pod hradem Žampachem jsou tři jeden horní, do něhož se sází 20 kop druhý prostřední, do něhož se sází 14
kop třetí slove Šrůček, do něhož se sází 20
kop Suma násady nejtažní 54 kop Pokládaje tři kopy násady vejtažní za jednu
kopu násady na kapry, činí 18 kop. Sumárum té všecký násady kaprový i za vejsadní
činí 90 kop a položíce jednu každou kopu za 4 kopy gr. čes. činí a vynese 360
kop gr. čes. Rybníkové, do nichž se kaprové trdelní na potěr
sází a v nich plod ožívá jsou tito jeden rybníček u Dlouhoňovic, slove Pospíšil,
do něhož se sází na potěr kaprů 7 druhý rybníček u Mosti(s)k, do něhož se
sází kaprů na potěr 9 třetí rybníček Sladovnického ten se
užívá též na podtěr Sádky ve vsi Písečný neohrazený, do nichž se po
slovení rybníčků ryby, totiž kapry, štiky i také plody sází mají na čtvero
půlním přehrazením na živý pramenitý vodě skrze též sádky jdoucí a tekoucí. Ty rabníčkové na podtěr s těmi sádkami se
za příležitost a ku pohodlí týmž rybníkům zanechávají a v ničemž
nekl(adou). Řeky a potoky na témž statku jsou
tito Řeka Vorlice veliká a široká, kteráž
počíná mezovati pod Rotnekem nad teplicí, kde se gruntové hnátničtí
s rotneckými zbíhají a březy od toho místa dolů tokem svým až po meze a
most landšperský, toliko jeden břeh, k tomuto statku náleží a druhý ku
panství landšperskému, v kteréžto řece kapry, štiky, pstruhy, lipany,
ouhoře, parmy i jiné všelijaké říčné ryby a raky v hojnosti jsou a
spotřebu pro stůl panský lapati mohou a lapají. Item v tej řece též vyder nemálo se
dostává a jesti v tom položení s jejími vokliky více nežli za dobrý
čtvrt míle. Potok první, v gruntech téhož statku
ležící slove Hnátnický, začíná se vod vohrady, která jest nade vsí
Hnátnicí a běží dolův a vpadá do řeky Orlice nade mlejnem hnátnickým,
v kterémžto potoku mřenu, střevli, pulcův, hřizův, vokounův a jiných ryb
říčnejch, rakův hojnost jest a se lapá a jest toho potoku s jeho vokolky
více nežli na dobrý čtvrt míle. Druhý potok v týchž gruntech, kterýž skrze
ves Písečnou jde začínaje od lesu Prdějova a běží dolů skrze rybníky a
vpadá do řeky též Orlice nade vsí Hnátnicí, v kterémžto potoku mřenův,
střevlí, mihulí, jelce, vokouny a jiných všelijakých ryb říčních a obvzláště
rakův spotřebu se lapá a jest toho potoku dobře za půl míle. Třetí potok v tých gruntech ležící, kterýž
skrze ves Dlouhoňovice tokem svým běží začínaje se od lesa Prdějova a
běží dolů skrze ves Dlouhoňovice, spadá do rybníčka pode vsí Dlouhoňovicemi
ku panství kyšperskému náležitého. V kterémžto potoku hojnost mřenů,
hřízův, střevlí a rakův jest a se lapá, kteréhožto potoku jest dobré čtvery
hony. Čtvrtý potok též v týchž gruntech ležící,
kterýž skrze ves Hince tokem svým jde, začíná se skoro od Pustin a
běží dolů a vpadá do gruntův mezí brandýských, v kterýmžto potoku na
díle mřenův a obvzláště hojnost střevlí se lapá, kterýhožto potoku na dobrý
sedmerý hony. Kteroužto nadepsanou řeku s těmi štyrmi
potoky s takovými obvzláštními a znamenitými příležitostmi v rybách
a v racích hojnou potřebností a živolností pokládám v sumě 150 kop. Lesův a hor k témuž statku
žampachskému s mýty a porostlinami pěkných nesmějšených, černých i
bílých, k stavení a sumou ke všelijakým jiným potřebám hojnost : Jaké by pak dříví v těch lesích rostlo, ne
tak se snadno vypsati a vysloviti může, však co známějšího dříví jsou tito
lesové bukoví, habroví, vysokými jedlami, smrkami, březinami, lipami,
javorami, borami, místem i dubami a jiný rozličný, tež březí a jiných
porostlin dosti. Předně k stavení, ke mlejnům, na šindel, na prkna a
k jiným rozličným potřebám užiteční, z kterýchžto lesní dříví
všelijakého porůznu lidem poddaným i cizopanským na kmeny, provazce a vochoze
vše mimo dříví sáhové ku palivu hvozdové a sruby pivovarské, pro potřebu
domácí za několiko kop grošův českých beze škody každoročně se prodati může a
prodává. Takže slušně a spravedlivě ty lesy
k tomuto statku za přední klenot býti mohou. Jaké jest pak jejich
položení, tomu se z lečí, kteréž se při lovích na zvěř vysokou, nízkou a
zajíce obyčejně na dvaceti devět tenat dělají, porozumí. Nejprve les slove Lísek, jest za dobré
dvě leči na 29 tenat les slove U miliřů jest více nežli za 1
leč Les slove Křižánky jest ho za dobrých 12
lečí Les, jenž slove Velký za vsí Dlouhoňovicemi
jest ho za dobrých 5 lečí Les slove Prďojov za vsi Dlouhoňovicemi
jest ho za dobrých 4 leče. Suma těch všech lečí 24. Tu jednu každou leč, poněvadž lesy vysmejčený
jsou pokládám při mírnosti podle starobylého způsobu za 100 kop. Suma činí za lesy 2.400 kop. Jest také jiných lesů a porostlin obecních,
sedlských k vesnicem a obcem jich náležitých za několik lečí, ale tyto
do této taxy v ničemž nepokládají, nýbrž vyhrazuji. Nebo týchž lesů a
porostlin vrchnost samou toliko myslivosti hony a lovy užívá a to se toliko
tuto za zvůli pokládá. Lom kamene, na témž panství
žampaském se tolikož nachází, kterýžto lom kamene leží nade vsí Hnátnicí
v lese, jest opukoví píšečného na obkládání dveří, oken, též na
hrobníky, k stavení jak pro potřebu domácí, tak také i ku prodaji jiným
lidem užitečný v místě příjezdném v skále dobyt.. velmi pěkný. Item též na tom panství se nachází sádra,
kteráž se pro potřebu stavení domácího i lidí poddaných dobývá, ležící za vsí
Hnátnicí na gruntě slove Vlačichovo. ten lom kamene s rou sádrou za pohodlnost,
k témuž statku se pokládají a v žádné jisté sumě nekladou. Vůle a pohodlnost vlastní na témž statku jest
dosti veliká a užitečná, takže nerci-li v létě, ale i v zimě a přes
celý rok v nadepsaných lesích a horách zvěř vysoká i menší, totiž
jeleny, laně, svině divoké, srncové a srny tu v těch lesích a horách se
zdržují. Kun, lišek, jezevců, zajíců a jinších menších zvířátek hojnost jest.
Nicméně ptactva většího i menšího, jeřábkův, koroptví, divokých holubův
hřivnáčův, doupníkův a jiného rozličného lesního a polního ptactva dostatek
jest a bejvá, též se dostává při řece a v rybnících netoliko divoké
husy, káčata a jiné drobné ptactvo, ale také vydry a bobry se nacházejí a
myslivci jich dostávají. Item časy přiležitými, jak v létě, tak na
podzim čižby kratochvil a myslivost s pohodlím, užitkem vrchnosti, sítmi
a t… a jinými všelijakými nástroji provozovati se může. Kterážto oznámená a
svrchu se nacházející zvůle myslivecká i vzláštní vskutku pohodlnost a
příležitost i požitečnost, kteréž sobě každý pán mnoho vážiti může, mohla by
touto taxou dosti vysoce zvejšena bejti, ale pohlídaje k mírnosti,
toliko se pokládá v jisté sumě 300 kop. Naposledy od pohodného z města Žamberka,
kterýž na týž statek dojíždí, dává se každoročně tři kuže vydělaný, kteréž
tuto ve dvou kopách groších českých v platu běžném pokládám. I
rozvrhnouce je platem běžným vynáší 40 kop … Poddaní z jednotlivých vsí odváděli tehdy
vrchnosti každoroční tzv. běžné platy, a to následovně : Z největší vsi na panství,
z Hnátnice, kde bylo 42 usedlostí, se celkem odevzdávalo celkem 11 kop a
30 grošů svatojiřských a svatohavelských úroků, ročně 21 korec a 1 věrtel
ječmene a žita, 59 slepic, 4 kopy a 22 kusy vajec. Třicet zdejších osedlých
mělo koně a 12 bylo bez koní. V Písečné hospodařilo 19 osedlých s koňmi a
13 bez koní, kteří odváděli 9 kop 21 groš a 1 denár, ječmene a žita před 14
korců, ovsa 92 korce, 4 krmné husy, 48 slepic a 5 kop 35 vajec. V Hejnici
žilo 14 osedlých s koňmi a 8 bez koní. Na úrocích platili 7 kop a 18 grošů. V
Hlavné byli dva osedlí s koňmi a dva bez koní, a odváděli vrchnosti 1 kopu 26
grošů a 4 denáry, 6 slepic, 2 kuřata a 17 vajec. Ves Dlouhoňovice měla 16 osedlých, kteří
platili celkem 3 kopy a 45 grošů, 23 slepice a 9 kop 56 vajec. Důchodové stálý … od lidí poddaných,
k témuž statku náležících a povinnosti na týchž lidech jsou tyto : městečko Budy Jan Kubíček Jan Kostelák Jiřík Mejtskej Jan Jahlo Ondřej Cihlář Jiřík Zámečník Jan Valda Mikuláš Pražák Jan Pečinka Jan Vika ? Matr ? Balinek Suma lidí v tomž městečku osedlých vše bez
koní činí 11, kteřížto lidé v tomž městečku žádných platův a úrokův
stálých ani jiných … neplatí, nybrž toliko jinými povinnostmi, ručními
robotami, co kde se jim káže učiniti povinni jsou. ves Hnátnice
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
