
![]()
Kategorie
PodkategoriePodorlicko
Poličsko
Odborné práce Marie
Štěpánová
Ostatní
autoři
Dokumenty Polička a
okolí
Obecné |
Střípky z historie
Dopisy konsistoře pod
obojí způsobou přijímajících Díky vyřazování
nevyužitých publikací v archivu hlavního města Prahy mi přibyla
v knihovně celá řada zajímavých knih. Mezi jiným i několik dílů Dopisů
konsistoře podobojí z let 1562-1619, v nichž lze najít tyto zápisy,
týkající se Podorlicka: Dědictví [1]Potvrzení kšaftu zemřelého kněze Pavla
Šafránka, faráře v Dohaličkách, odloženo na šest neděl - 1565, 16.
listopadu – Die fer. 6. post Briccii – (P) fol. 179, b Martin Vodička z Žamberku, ukázav list mocný od sestry
své Mandaleny, žádal i na místě
sestry své Mandalény, aby kšaft nebožtíka kněze Pavla Šafránka, starého Bydžovského faráře v Dohaličkách,
čten a publikován byl. I čten jest a dictum: Do 6 neděl že pozůstavují ho při
právě, a pánu jest psaní učiněno, chtěl-li by k tomu co říkati. Odloženo
k potvrzení do pátku post Trium regum. Poslal jej děkan z Králové
Hradce. Konzistoř
pod obojí stvrzuje kšaft kněze Pavla, faráře v Dohaličkách - 1566, 11.
ledna – Die fer. 6 post trium Regum – (P) fol. 188, a Martin
Vodička z Žamberka s přátely žádal i na místě sestry své za
stvrzení kšaftu kněze Pavla, faráře v Dohaličkách, poněvadž mu na odpor
žádný nenastúpil. Dictum: Poněvadž to opatřil kněz Pavel, aby sem ku právu
týž kšaft přišel, poněvadž pak jemu žádný nic neříkal a panu úředníku bylo
psáno a nic tomu neříkal žádný; protož jej, ten kšaft, tvrdí podle práva. Nový kněz na Orlici Rytíři
Jetřichovi Sudovi Řeneckému z Řenec a na Vorlici; stvrzují na jeho
žádost kn. Pavla Beškovce za
správce církevního do Vorlice od času sv. Havla. (24. dubna 1613) Žamberští kněží
podobojí Rytíři
Mikulášovi Vratislavovi z Bubna na Březně, Skašově, Liticích, Žamberku a
Horním Jelení, hejtmanu kraje boleslavského; snažná přímluva a žádost, aby
ponechal podle řádu kn. Zikmunda
Boruhrádeckého, správce církve boží v městě Žamberce, ještě na další
čas, poněvadž bylo mu dáno odpuštění nečasné. V outerý po sv. Prokopu l.
1616 (5. července 1616) Ryt.
Mikulášovi Vratislavovi z Bubna na Březně, Skašově, Liticích, Žamberce a
Horním Jelení; stvrzují mu na jeho vyhledávání kn. Tobiáše Musconida Bílského, na ten čas v městě Boleslava
Mladého nad Jizerou, za správce církevního na kolaturu jeho do města Žamberka
nad Vysokou Orlicí. Ve čtvrtek po sv. Diviši, 13. Oct., l. 1616 * Značné
zaneprázdnění skýtal konzistoři manželský
soud, jenž nenáležel faráři a tím méně světskému právu. Nejčastěji
se jednalo o manželské sliby, pro jejichž porušení byly častěji žalovány ženy
častěji než muži; mužům běželo o věno, ženám o ztrátu počestnosti. Slib
manželský (sponsalia) činil poměr závazným a konsistoř zkoumala, táhl-li se
k přítomnosti (de praesenti) aneb k budoucnosti (de futuro). Slib
k budoucnosti byl pouhým zasnoubením. Před
začátkem právního procesu si konzistoř dávala zaručit, že pohnané strany: 1.
zachovají mezi sebou pokoj 2.
budou k soudu státi 3.
do skončení pře stavu svého nezmění a slibem se zavazovati nebudou Bylo
důležité, zda byli při slibu svědkové nebo zda byl slib dotvrzen darem. Kdo
měl slib dříve, tomu byla panna přisouzena. Když mezi pří jedna strana od
sporu o slib manželský upustila, byla druhá strana ihned právem duchovním
osvobozena a propuštěna. Právní
proces začínal žalobou, po níž bylo ustanoveno za dvě neděle stání, ke
kterému byly strany obeslány (poháněny) pod juramentum calumniae, tj. že
budou mluvit pravdu. Obeslání
(citatio) stran se konalo buď 1. půhonem, 2. důhonem, 3. peremptorie, 4. ex
beneficio (autoritate juris). Kdo se nedostavil, byl pokládán za tupitele
práva (contumax juris) a mohlo se proti němu použít stanného práva, když se
ani rychtářem nedal donutit ke stání. Odklady stání byly povoleny jen z důležitých
příčin. Poté
se konalo stání s průvody, tj. se svědky a důkazy a ve stejném termínu dvou
neděl vyřčeno rozhodnutí konsistoře. Nebyla-li pře o slib manželský skončena,
byl vydán proti novému sňatku interdikt. * Zákaz manželství Pp.
města Jablonný; dobrozdání, že se zapovídá manželství mezi jejich písařem
radním, mládencem Václavem
Holcpecherem, s pí. vdovou, rozenou Kremerovou, poněvadž před tím strejce jeho měla, neboť – podle
snesení stavovského, zvl. fol. 121, 123 – osobám v švakrovství
v postranní anebo poboční linii manželství se zapovídá. (25. února 1614) „Přelétavý“ ženich Slov.
p. Václavovi staršímu Slabštichovi,
měštěnínu města Vamberka nad Zdobnicí, ouředníku za Žamberce; posílají půhon
i důhon, aby postavil před konsistoř 31. července v hodin 11 dcerku svou
pannu Kateřinu ke při s Jiříkem Dvorským Vostřebalem Lopenickým,
jemuž jeho věrnou a upřímnou manželkou býti slíbila a on též, že jejím věrným
a upřímným manželem bude, připověděl, to však všecko s povolením Vaším a
rodičuov jeho se dálo, na kterýžto slib manželský dary mnohé mezi nimi
prošly, nyní pak ona Kateřina zapomenuvši se nad tím slibem manželským,
jiného sobě oblíbila a s ním pokoutně bez vědomí jeho se oddati dala.
Dokud nebude rozeznáno, aby Kateřina manžela svého, s kterým se oddati
dala, quod thorum et mensam, řečí i skutkem ... prázdna byla pod pokutou 200
k.g.č.. V sobotu po památce mistra Jana z Husince a mistra Jeronyma
Pražského, 11. Julii l. 1615. Slov.
p. Vác. st. Slabštichovi, měštěnínu města Vamberka nad Zdobnicí a úředníku na
Žamberce; psaní ex beneficio juris, jímž jej napomínají a jakž vrch práva
duchovního ukazuje, poroučejí, (poněvadž nedosáhl dřívějšímu půhonu), aby
postavil před konsistoř 19. srpna v hodin 12 dceru svou Kateřinu ke při
o slib manželským s Jiříkem Dvorským Vostřebalem Lopenickým, jenž
nepřestává na jeho omluvě. Ve čtvrtek po sv. Vavř. l. 1615. (13. srpna 1615) Pp.
města Bydžova Nového; půhon, aby postavili před konsistoř 27. čce.
v hodin 12 na c. orl. pannu Annu,
dceru p. Václava Příhody, krejčího
a měštěnína, ke při s p. Mikulášem
Německobrodským, měštěnínem a písařem radním novobadžovským, o slib
manželský, jímž se mu byla zavázala a od otce byla zamluvena tak, že již i
den svatební byl smluven. Dokud nebude rozeznáno, neměň panna stavu aniž komu
slibuj pod pokutou 400 k. gr. č.. Ve čtvrtek po sv. M. Janu Husovi a M.
Jeronymovi l. 1616 (5. července 1616) Pp.
města Bydžova Nového; interdikt spolubydlení Jiříka Dvorského s Annou Příhodovou; dokud nebude rozeznána
pře její o slib manželský před konsistoří s Mikulášem Německobrodským. Modlitbu
x. Pan Mikuláš Německobrodský, měštěnín a písař radní Váš, zprávu nám toho
učinil, kterak pan Jiří Dvorský, měštěnín a spoluradní V. Ptí., pod
interdiktem od práva našeho duchovního spolu s půhonem a důhonem vyšlým,
správcem církevním s Annou, Václava Příhody krejčího dcerou,
k stavu sv. manželství se potvrditi dal, a tudy nemálo, ale velice právo
naše duchovní potupil a zlehčil, nás při to dotčený Mikuláš za další právní
opatření žádaje. Žádosti jeho místa zanechávajíce Vás, pp. nám v P. Bohu
milí, dle processu práva napomínáme, abyšte to při dotčené Anně, Václava
Příhody krejčího dceři, aby p. Jiřího Dvorského od dodání psaní toho ihned
pod pokutou v předešlém našem psaní doloženou všelijak řečí i skutkem –
quoad thorum et mensam – prázdna byla, s ním ani v jednom domě a
pod jednou střechou neobývala, nýbrž v sequestru u někoho jiného, jakž
od V. Ptí. nařízeno bude, z dobrých a poctivých lidí zůstávala, dokud
s dotčeným p. Mikulášem Německobrodským o slib manželský,
z kteréhož ji při postavení v středu po sv. Anně (27. července) na
kterýžto den také p. Jiří Dvorský se před námi postaviti povinen bude a jenom
o tom v známost uvedeno od V. Ptí. býti má, viniti chce, prostředkem
práva duchovního rozeznáno nebude, skutečně naříditi ráčili; nebo nestalo-li
by se toho, my jak proces práva duchovního ukazuje v té věci, kráčeti
bychom nepominuli, v čemž by nám žádný zlé míti nemohl. S tím x.
Dán v pondělí po pam. Rozeslání apoštolů Páně 18. Julii a. 1616 Pp.
města N. Bydžova; ozn. ukončení pře Mikuláše Německobrodského a Anny, dcera
Vác. Příhody, o slib manželský. Za Annu, nemocnou, postavil se manžel její
Jiřík Medulinus, spoluradní města N. Bydžova, a tu Mikuláš, jsa napomenut,
upustil ode pře. Za to mu Jiřík připověděl dáti 15 k. gr. míš. a hned 4 k.
vysázel, ostatní slíbil skládati při úřadu městském a při tom zůstávati
Mikulášovi přítelem. (20. července 1616) * Ze starých matrik a gruntovních knih
Adámek o spravedlnost
přišel (1616) majíce Adámek
Buršaře (Buršů) na též zahradě spravedlnost, což ještě dopláceti bylo, sobě
náležitou, poněvadž jest z gruntův zradil a ženu jednu cizího muže z Nekoře
uloudil i potomně také svou vlastní ženu a dceru vykradl, jest taková
spravedlnost, totiž 21 zl. z truhlice vyzdvižena a na stavení dvou
chalup, jedna pode dvorem Novým a druhá pod loukou Pořískem, vynaložena. Utonulí (1659) 14. 7bris
upadlo pachole jménem Jakub do
vody nade mlejnem w Nekoři z lavice, za nimžto otec jeho Martin
Vondráček skočil chtěje mu pomoci, utopili se oba dva, jsou pochováni
v Těchoníně. (1703, 24. Aprilis) Jakub syn neb. Jiříka Šrolera utopil
se náhodou v Pastvinách na panství žamberském. Při chrámu páně
petrovském pohřben. Od klisny zabitý (1668) 26. maje Frydrych syn 9 let stáří Jiříka
Fišera z Těchonína zabilý jest byl od klisny na poli, když v roli
ďáli. Jest náležitě pochován při kostele těchonínským... Od zapáleného lnu
zadušeni jsou (1673) 6. 8bris Marjána dcera n. Jana Kunše a Jíra pacholátko n. Jiříka Marvana u
Jiříka Hubálka v Nekoři od zapáleného lnu zadušeni jsou. Náležitě tam
při kostele jejich pochováni. Klepna navěky (1674) 19. Januarii
umřela Kateřina klepna chodákyně
(tulačka, žebračka) v Nekoři a pochována tam. Sáně naň spadly (1674) 19. xbris Jan
pohůnek Martina Kalousa vezouc dříví sáně naň s nákladem spadly. Umřel
jest a pochován tam při kostele nekořským náležitě. Jsouce od medvěda
potrhán (1676) 13. sbris
(září) Václav syn n. Matěje Blechy
z Kyšperka souce v službě u J.M.P.P. při koních dokonal život svůj souce
on od lité zvěře, totiž nedvěda na svém těle potrhán a rozdrápán, že umříti
musil. Jest pochován při kostele vorlickém. Vražda dítěte (1692) 28. Decembrii
(prosince) udávena skrz blázna Kateřina
robě Mart. Kolomého z Luk.(avice), tam poh.(řbena) Právě v půlnoci... (1681) 10. Maii Pán
Bůh všemohoucí ráčil jest povolati prostředkem smrti časné z tohoto
světa J.M. Pana Pana Ignatiusa
Jetřicha Vitanovského (titul) pána našeho milostivého a dědičného právě
v půlnoci, když bylo na německým orloji 12 hodin. Pán Bůh ráčiž mu dáti
lehké odpočinutí a slavné zmrtvých vstání a 14. maii byl pochován. 37 annos
atatis sua. (1673) 13. Maje právě
z půlnoci Pán Bůh všemohoucí ráčil z tohoto světa povolati pana
otce pana pátera našeho jménem Václava
Hejtmánka, někdy měštěnína Heřmanova městce, kterýžto pochován jest
v kostele tomto lukavském náležitě a jiná „panská“ úmrtí (1675) 5. octobris
dokonal život svůj slovutný muž, pan Matouš
Cihlář někdejší správce panství kyšperskýho, kterýžto dne 8 ditto
v chrámě páně lukavském náležitě pochován a tu spolu s jinšími
blahoslaveného vzkříšení očekávati bude. (1710, 12. October)
Urozený P. Carel Norberth
z Lhotky ze Ptejna věku svého 6 let. Tělo v chrámě Páně
lukavském v kazatedlnici pohřben. (1721, 30. Majus) Jindřich Frant. Ssoltz bejvalý
hejtman kyšperský, v ch. p. orlickým pohřbený Z jiných míst východních Čech
...že žádný nevěděl (říjen 1725)
Z Libňatova. Usnul v Pánu Jan
pozůst. Syn po neb. Pavlovi Bartošovi z neštěstí, když koně s kopce
chytiti chtěl, ukročili jemu na stranu, padl na hubu a vůz jeho přejel, něco
v sobě odrazil, domů se navrátíc, za kamna vlezl a tam skonal, že žádný
nevěděl, když maje věku svého asi 17 let. Trojčata (1758, 6. September)
z Proruby Mezleský. Pokřtěno dítě Anna
v chrámě páně na Hořičkách od p. pátera Václava Kadanský, otec Ferdinandus
Wolf, matka: Kateřina, levans: Anna, manželka Jakuba Mertlíka z Mezleče,
která přinesla dítě velmi mdlý a tak jen při její přítomnosti hned pokřtěno
bylo a matka ještě jinší blíženci očekávala a na druhý den totiž 7. dne téhož
měsíce teprve porodila pachole a děvčátko, kterého dne téhož pokřtěný byly Ferdinandus a Veronica, levans Ferdinanda byl Jiřík Mertlík z Mezleče,
Veroniky lev. Anna, manželka Jakuba Mertlíka, též z Mezleče, TT.
Magdalena manžel.(ka) pozůstalá po neb. Janoj bartošoj a Anna, manželka Petra
Wolfa, oba z Prorubě. |
[1]
Jednání a dopisy konzistoře pod obojí způsobou přijímajících a jiné listiny téže
strany se týkající z let 1562-1570, k vydání upravil Julius Pažout,
Praha 1906