Nejstarší matriky – olešnická, kunštátská a doubravnická

zpracoval : ing. Mojmír Fadrný

fadrny@ooz.zeus.cz

Nejstarší olešnická matrika

Zásadní a skutečně nejstarší údaje o našich předcích, kteří žili ve 2. polovině 17. století ve vsi Ústup jsou zaznamenány v olešnické matrice, založené v roce 1663. Je to druhá nejstarší matrika vedle doubravnické , která se mi dostala do ruky. Je psána česky a na úvodní straně je tento nadpis.

ANNO Domini : 1663 : 9. IVLIJ

Založena Tato Matrycula za Dwoji Ctihodného

Pana Patera Kněze Matěje Ignatia felkle Fararze

Olešnického Přsi Zadušší Kostela Svatého Wavrzince

Muczedlníka Božího, v Miestys Olešsniczy Kdy Kterého

Dne, Miesycze odtud které Dítky od téhož Dvoj Cti

Hodného Kněze Matěje Ignatia Krztěne jsau

Pocznoucz Leta ... Vt ...

Supra %

Po faráři Matěji Ignáci Felklovi působil od roku 1669 v Olešnici Dvojctihodný pan páter kněz Jan František Mader. Olešnickým primátorem byl v té době Jiřík Dukát. V roce 1685 byl olešnickým primátorem Georg Šelekl. Kolem roku 1690 je v Olešnici farář František Antonín Niediele ( Neděla ). Zřejmě blízkými příbuznými Jiříka Dukáta byli Jan Dukát a Matouš Dukátů. Koncem 17. století žil v Olešnici i Václav Švejcar a na jeho domě v 18. století Josef Fiala. Dům po Justině Pernikářce vlastnil Christian Pelikán.

●

Nejstarší kunštátská matrika

Oproti nejstarší doubravnické či olešnické matrice je kunštátská nejstarší matrika poněkud mladší, avšak při mém rodopisném bádání byla zdrojem mnoha velmi cenných informací. Byla založena v roce 1682 a v MZA v Brně je uložena pod číslem M 440. Na titulní straně je nadepsáno:

MATRICULA

aneb

kniha zádušní

V které se obsahují zápisové

Přednie

Dietí křtěných

Na stránce 462 je tento nadpis:

Zemřelí - 1682

Letha Panie 1682

Zápisové všech zemrzelých v Pánu Bozie

odpoczievajíczých, Mladych y starych

První zápisy v této matrice však začínají rokem 1683. K tomuto roku je zde zápis, že farář Václav Beránek je kaplan kunštátský. Lze jej tedy považovat za zakladatele nejstarší dochované kunštátské farní matriky. K roku 1706 je nová stránka matriky krasopisně a ozdobně nadepsána a je zde asi i vlastní veršování pana faráře.

ANNO DOMINI : 1706

Tato Matryka, ať se zavírá

na oba háky nechť se zapíná

Tak pro památku dýlej potrvá

Aj (oheň.?) kantoři na pozoru mějte

Tuto matryku bedlyvě střežte

když jste opilí nezapisujte

Ať ... nejni ... neczynte

Z místa na místo nepohazujte

Na jednom místě ji opatrujte

Vedle matričních zápisů, které se týkají celé farnosti, jsem zde našel zápisy, které mají vztah ke kunštátskému zámku. V roce 1706 zemřel Jiříček, páže Mti. Pana hraběte z Lamberka. V roce 1705 zemřel Frantz Wentzovský - Hlásek kunštátský. Co to bylo za činnost, kterou vykonával? A také jsem si opsal tento zajímavý zápis:

1708 - 2. septembris pokřtěna jest dieviečka z pokolení židovskýho na křesťanskou katolickou víru obrácena jménem Aloisia Rozina

kmotrové její Vysoce urozený pan Carel

Benedick Hrabie z Lamberku

urozený pan Carel Šleger dědičný pán

na statku Drnovickým, též Urozená paní

Šlégrova (Rozina) vlastní paní manželka jeho

Vesnice Nýrov je v této matrice zapisována počátkem 18. století také Nýrovec a Nejrovtýn. V obci byl panský dvůr, kterému se říkalo Nýrovec. K roku 1703 je v Nýrově uváděn Karel Kubík, který je asi také náš prapředek. Tehdy se Kubíkům narodila dcera Kateřina a za kmotra jí šel Martin Talaczko z Kunštátu, který chodil za kmotra a svědka i rodině Fadrných z Hlubokého. A pravděpodobně i Andreas (Ondřej) Březina z Nýrova, uváděný v matrice v roce 1712 by také mohl být náš vzdálený prapředek. Z jiného zdroje jsem zjistil, že již k roku 1657 je v Nýrově uváděn Josef Březina a Martin Lepka. Za kmotra a svědka některým Fadrným z Hlubokého chodíval v té době i mlynář Martin Maxa z Vísky. Jeho mlýn ve Vísce je několikrát v matrice nazýván „myšší mlejn“. V matrikách často v té době zmiňovaný Martin Talaczko byl kunštátský primátor. Blízký vztah k rodině Fadrných z Hlubokého měl ve 2. pol. 18. století Karel Fanta, kovář a kunštátský purkmistr.

Další velmi stará kunštátská matrika je v MZA v Brně vedena pod číslem 441 a obsahuje zápisy z let 1748 - 1784. Je nadepsána:

Matryka aneb kniha zádušní

za faráře kunštátského Augustina Tihana 1. ledna 1748

●

Nejstarší doubravnická matrika

Nejstarší matrika, která se mi vůbec dostala do ruky je česky psaná matrika doubravnického kostela sv. Kříže, vedená již od roku 1623. Ta obsahuje i samostatné zápisy z let 1644 - 1664 kostela sv. Jana Křtitele v Černovicích, který byl filiální a spadal pod faru doubravnickou. V MZA v Brně je tato matrika evidována pod číslem M 15 529. Na tuto matriku navazuje další velmi stará matrika doubravnická, která je v MZA evidována pod číslem M 15 530. Ozdobný nadpis z roku 1671 jsem si opsal.

Za časů Velebného Dvoji Ctihodného a Vysoce Učeného kněze,

Pana Udalrica, Procopa, Michala de Marco, AALLe Philo-

sophiae Magistro Sse + Baccalaurco formato natione

Teleczensi, Doubravnického Faráře a Děkana, druhého

křtění jsou 1671

+ Theologie

Pan farář Marek tedy pocházel z krásného moravského města Telče a jistě byl na tehdejší dobu velmi vzdělaný. V této matrice je i poznamenáno, že od roku 1676 byl doubravnickým farářem Martin František Wietvosner - rodák svitavský. Tento pan farář si každý rok zapisoval, kolik dětí bylo v doubravnické farnosti pokřtěno. Pro zajímavost jsem pár údajů opsal.

Roku 1678 pokřtěno 97 dítek

1679 „ 123 dítek

1680 „ 104 dítek

1681 „ 97 dítek

1682 „ 119 dítek

1683 „ 123 dítek

A tak bych mohl pokračovat. Počátkem devadesátých let se však rodilo v průměru jen kolem 90 dětí. V doubravnické matrice jsou i zajímavé zápisy, týkající se hradu Pernštejna. O životě na takovém hradě můžeme mít různé romantické představy, ale v matrice jsou zapsána holá fakta. Hrad Pernštejn je zde vždy nazýván zámkem. V roce 1654 zde byl purkrabím Johanes Franz Kalyvoda. V uvedeném roce se mu narodila dcera Kateřina. V roce 1657 se Bartoloměji, pana hraběte kuchaři narodil syn Fabián. Asi většina sloužících na zámku bydlela v prostorách, které jsou v matrice nazývané „sklepy pod zámkem“. Tyto „sklepy“ jsou v matričních zápisech postaveny na úroveň vsi či osady. Zde žil i Jan Karásek - trubač pernštejnský a v roce 1671 se mu narodila dcera Magdaléna. Za kmotru jí byla Rozina, manželka Mikuláše, zámečníka pernštejnského. Bydlel zde i zámecký písař, kuchař, pekař, sládek, mušketýr a mnozí další se svými rodinami. V matrice je i zmínka k roku 1676, že byl v Doubravníku nějaký podruh „zamordován skrze utopení“. Zajímavé jsou i zmínky o pobytu a průchodech vojenských oddílů Doubravníkem, což jistě souviselo s válkou s Turky, která se přiblížila až k samotné Vídni. Tak je v doubravnické matrice zápis z roku 1676 o pobytu „regimentu a companie vojáků“, z roku 1679 je zase zápis o pobytu „kompanie hornštet a Regimentu šternberského“. V roce 1684 zemřel v Doubravníku nějaký mušketýr a ve vojenském táboře se narodilo dítě, které však zemřelo a nebylo pokřtěno. V této matrice je velmi mnoho zajímavých údajů, avšak přesto, že je psána starou češtinou, některé části jsou velmi obtížně čitelné.