Historie rodu Sklenář

Příjmení Sklenář patří do skupiny vytvořené z apelativ – zřejmě podle povolání ( sklenář = původně řemeslník vyrábějící nebo upravující sklo nebo malující na sklo nebo prodávající sklo, později pouze upravující sklo a zasklívající okna )

Podle Centrálního registru obyvatel ministerstva vnitra bylo nositeli příjmení Sklenář - Sklenářová k 31.12.1999 celkem 1.987 mužů a 2.074 žen ( tedy 4.061 obyvatel České republiky ). V pořadí výskytu zaujímá Sklenář 291. místo mezi mužskými příjmeními a Sklenářová 301. místo mezi ženskými příjmeními.

Český statistický úřad uvádí, že Česká republika měla k 31.12.19998 celkem 10.289.621 obyvatel. Vycházíme-li z tohoto údaje, pak připadá 20.2 nositelů příjmení Sklenář - Sklenářová na 100.000 obyvatel.

Sklenář tvoří patrně na území bývalého Východočeského kraje několik samostatných, vzájemně nepříbuzných rodů.

Za jedno centrum lze zřejmě označit oblast od Turnova po Nové Město. Zde je pravděpodobná vazba vzniku příjmení na osadu Sklenařice. Druhý rod Sklenářových se asi izolovaně vyvíjel na Rychnovsku a třetím, pro nás rozhodujícím místem, kde dodnes žijí vzájemně příbuzní nositelé příjmení Sklenář – Sklenářová, je bývalý okres Ústí nad Orlicí. Do této rodové linie spadají v dalších kapitolách uvedení členové rodu Sklenářových.

Zbývají další tři místa současného výskytu příjmení : Pardubicko, Svitavsko a s ním pravděpodobně související oblast okolo Světlé nad Sázavou. Zda se jedná o samostatné rody, či rozšíření některého z výše uvedených nelze s jistotou říci.

1. generace

Jan Sklenář

Jan Sklenář, nejstarší doložený představitel rodu, se narodil př.r. 1580 neznámým rodičům. Jeho existenci dokládá zápis v registrech purkrechtních pro obce Kyšperk, Jankovice, Lukavice podle nějž koupil Jan v pátek 11. prosince 1598 grunt v Lukavici od Matěje Zajíčka v hodnotě 200 kop grošů míšeňských. V hotovosti vyplatil v několika termínech 50 kop a zbytek částky měl splácet vrchnosti a podílníkům po předchozích majitelích po 4 kopách ročně. K hospodářství náleželi tři koně, vůz, pluh hák a brány, jedna nájemní a jedna vlastní kráva s teletem. Ze zasetého obilí připadly dvě třetiny Janovi a jedna třetina bývalému majiteli. Prodávající Matěj Zajíček si ještě vymínil na pět let kus louky na sklizeň sena a otavy.

Stejný zdroj, tedy registra, poskytují i další informace. Domnívám se, že do souvislosti s koupí gruntu se Jan pravděpodobně oženil. Jméno manželky není známé, avšak v roce 1653 žilo dvanáct Janových dětí. Bohužel není možno u všech stanovit rok narození, protože v registrech nejsou prokazatelně zapsány podle věku. Určité vodítko poskytují matriky a soupis poddaných podle víry z r. 1651 :

1) Jan * cca 1611

2) Jakub * cca 1616

3) Martin * cca 1618

4) Mikuláš * př.r. 1623

5) Tobiáš * cca 1624

Data narození ostatních dětí lze určit jen přibližně. Vycházíme-li z toho, že matka neměla dítě později než v 45ti letech, pak je možné za nejzazší hranici označit přibližně rok 1628.

6) Adam * př.r. 1628, Lukavice

7) Václav * př.r. 1628, Lukavice

8) Petr * př.r. 1628, Lukavice

9) Anna * př.r. 1628, Lukavice, provdaná za Jana Kořistu

10) Dorota * př.r. 1628, Lukavice

11) Zuzana * př.r. 1628, Lukavice

12) Maruše * př.r. 1628, Lukavice

Jan začal splácet grunt roku 1607 po 4 kopách ročně, a to pravidelně až do roku 1623. Poté zřejmě kvůli válečným událostem nebo zdravotnímu stavu splácet přestal až do roku 1629, kdy vyplatil 3 kopy. Krátce nato, roku 1632 nebo 1633 zemřel, neboť grunt po něm převzal syn Jan.

V roce 1633 řádila v Čechách epidemie moru; velké ztráty jsou doloženy i nedalekém Žamberku. Dalo by se tedy uvažovat o moru, jako příčině Janova úmrtí. Není to ale moc pravděpodobné, neboť jak se zdá, nikdo jiný z rodiny nezemřel.

2. generace

Jan Sklenářův

Jan Sklenář, syn lukavického sedláka Jana Sklenáře a neznámé matky, se narodil cca 1611 v Lukavici. Když otec zemřel, převzal po něm 22tiletý Jan roku 1633 grunt v hodnotě 200 kop gr. míš.. V hotovosti složil roku 1636 tzv. závdavek ve výši 36 kop a poté měl platit po 4 kopách ročně. Časy ale nebyly příznivé, takže Jan splatil 12 kop roku 1638, dalších 8 kop roku 1640. Všechny do této doby vyplacené peníze padly na neuhrazené splátky po otci, které dlužil vrchnosti. Ještě roku 1642 vyplatil Jan 4 kopy, ale pak zřejmě usoudil, že na obnovu zpustlého gruntu nestačí a mezi lety 1642-49 jej převedl na svého bratra Mikuláše. Tuto změnu registra purkrechtní přímo neuvádějí, jen v zápise o převzetí gruntu bratrem Tobiášem je uvedeno, že : “vzal grunt od Mikuláše bratra svého, kteréhož po Janovi bratru svém vedle jisté námluvy v užívání byl“. Na stejném místě se píše i o tom, že Jan měl z gruntu vyplaceno 40 kop, tzn. že po roce 1642 pravděpodobně vyplatil ještě 16 kop. To odpovídá čtyřletému placení a je tedy možné, že Jan Sklenář vlastnil grunt cca do roku 1647. Při převodu na Tobiáše byl zadlužený statek ve víc než špatném stavu, jak se uvádí i díky Janovi, protože všichni sourozenci se vzdali svých dědických podílů ve prospěch nového hospodáře.

Dne 27.4.1649 koupil Jan Sklenář grunt v Horní Lukavici od Mikuláše Pomykálka. Původní hodnota činila 83 kop, ovšem z této částky se slevilo 8 kop ( zřejmě kvůli sešlosti gruntu ). Jan při koupi zavdal 6 kop gr. míš.. Moc dobře se mu však v hospodářství nedařilo, neboť za rok a půl, dne 4.9.1650 Jan prodal tzv. Lánskou roli, jež náležela ke gruntu, Jakubu Faltusovi za 45 kop. Brzy poté zřejmě přišel i o zbývající část, protože v soupise poddaných podle víry je uveden jako podruh. Spolu s ním zapsali i 32tiletou manželku jménem Eva ( * cca 1619 ).

Jistá nesrovnalost je kolem jejich dětí. Do soupisu poddaných podle víry se zapisovaly osoby starší 10ti let a spolu s Janem a Evou žádné děti uvedené nejsou; byly tedy jistě mladší, narozené v období po roce 1641. Tomu by odpovídalo, že svatba Jana a Evy se konala cca roku 1640. Neobvyklé na tom je, že Jan vlastnící grunt již roku 1633 by hospodařil bez manželky. Je však možné, že převod gruntu byl pouze formální a hospodářství stále vedla Janova matka, vdova po Janovi Sklenářovi st..

Jan a Eva Sklenářovi byli rodiči :

1) Martin * 14.7.1641, Lukavice

2) Jiřík * př.r. 1642

3) Eva * př.r. 1658

Více dětí nelze pro absenci informací do této rodiny s jistotou přiřadit. Omezíme-li nejzazší hranici narození dalších dětí matčiným věkem 45ti let, pak se nejpozději narodily roku 1664. Zápisy se však neprováděly dostatečně důkladně, takže pokud měli Jan a Eva ještě další děti, není možné to s úplnou jistotou dokázat.

Další informace z Janova života nebyly zjištěny. Problém je i s určením data Janova úmrtí. V matričních zápisech z té doby není uveden věk zemřelých, proto se dá pracovat jen s dohady. Ještě v zápise narození Evina dítěte r. 1673 je uvedena formulace „Eva, dcera Jana Sklenáře“ nikoli „po Janu Sklenářovi“, což bylo obvyklé, pokud rodič již nežil. Můžeme proto považovat za reálné, že Jan uvedeného roku ještě žil. Po tomto datu uvádí matrika tři zápisy o úmrtí osob jménem Jan Sklenář :

8. november 1686 Jan Sklenarž z Kuncžicz poch. při ch. p. worliczkým ( str. 484 )

21. februarii 1683 Jan Sklenarž z Lukavicze pochován jest ( str. 478 )

4. augusti 1682 Jan Sklenaržů z Lukawicze pochován jest ( str. 477 )

Janova manželka Eva pravděpodobně zemřela 28.3.1690 v Lukavici ve věku 71 let. Vycházíme-li z toho, že i Jan žil před smrtí v Lukavici, pak by se jej týkalo úmrtí roku 1682 nebo 1683. Dožil tedy cca 71-72 let.

Jakub Sklenář

Jakub Sklenář, jeden z dvanácti dětí Jana Sklenáře a neznámé matky, se narodil cca roku 1616 v Lukavici. Z jeho života víme jen velice málo. Soupis poddaných podle víry z roku 1651 uvádí Jakuba jako 35tiletého krejčího v Kyšperku ženatého se 37tiletou Annou ( * cca 1614 ), dcerou Jiříka Krejčího Kulhavého a Doroty, s níž se oženil před rokem 1636. Spolu s nimi je v hospodářství uveden 13tiletý pohůnek Jan neznámého příjmení. Znamená to, že kromě řemesla živil Jakub rodinu i pomocí malého hospodářství. Ani zde nejsou uvedeny žádné děti, tzn. že pokud Jakub nějaké měl, narodily se po roce 1641 ( vzhledem k věku matky max. do roku 1659 ). Matrika farnosti Kyšperk začíná rokem 1646, ale žádné neuvádí. Z register purkrechtních však vychází najevo, že musel mít syna, jenž po něm r. 1671 převzal grunt :

1) Jan * př.r. 1651 Kyšperk ?

Zahradnický grunt v Kyšperku koupil Jakub Sklenář po zemřelém tchánovi Jiříku Krejčím Kulhavém roku 1636 za 30 kop bez závdavku. Uvedenou sumu měl splácet po 2 kopách ročně. První rok si odečetl 3 kopy připadající jako podíl na jeho manželku. Roční placení v letech 1637-42 probíhalo vcelku bez problémů. Poté již nevyplatil nic až do roku 1646, kdy na den sv. Matouše (21.9.) prodal zahradnický grunt Martinu Hottmarovi. Kupec mu hotově složil 22 kop. Šlo v podstatě o výměnu, neboť Jakub téhož dne koupil výrazně větší grunt od Martina Hottmara za cenu 122 kop a hotově mu zaplatil 52 kop. K doplácení mu zůstalo 70 kop po 3 kopách ročně. Za celou dobu, co na gruntě hospodařil vyplatil 3 kopy pouze roku 1651. Dva roky nato, 26.4.1653 Jakub grunt prodal Jiříku Šindlerovi. Z celkové částky musel novému majiteli sledit 23 kop na opravu stavení. Prodej byl vynucený, neboť měsíc před tím, 24.3.1653 Jakub z nařízení vrchnosti převzal rodný grunt, na němž před ním neuspěli tři jeho bratři – Jan, Mikuláš a Tobiáš. Grunt měl hodnotu 200 kop; spolu s ním byly součástí prodeje i dvě klisny. Z určeného závdavku 14 kop Jakub vydal na dluhy mezi lidmi 2 kopy 24 grošů a zbytek 11 kop a 6 grošů převzal bratr Tobiáš. V té době úředníci vyhledali, že po otci Janovi zůstává na rozdělení mezi třináct dědiců, tj. vdovu a dvanáct dětí podíl v hodnotě 109 kop grošů míšeňských. Bratři Martin, Mikuláš, Tobiáš a Jan se svých podílů vzhledem ke zpustlému gruntu vzdali ve prospěch nového hospodáře. Stejně tak postupoval i manžel Jakubovy sestry Anny Jan Kořista. Také ostatní dědicové se části podílů vzdali.

Jakub začal svoje hospodaření opravou stavení, a proto mu bylo pro první léta placení odpuštěno. Ročně měl za grunt splácet 4 kopy, ale k tomu nikdy nedošlo. V letech 1656 – 1658 platil po 3 kopách, poté až r. 1662 složil 8 kop, 4 kopy roku 1665 a 8 kop roku 1670. Jeho závazky byly vcelku vyrovnané, když 23.1.1671 prodal grunt svému synovi Janu Sklenářovi. Myslím, že se jednalo o prodej formální, neboť tehdy bylo obvyklé, že rodiče hospodařili na gruntě až do své smrti a dřívějším prodejem si je pojišťovali, že k rozdělení majetku dojde podle jejich vůle. Jakub Sklenář zemřel 22.4.1675 v Lukavici, kde byl také pohřben. Dožil se cca 59 let.

Jakubova manželka jej pravděpodobně přežila, neboť matrika obsahuje dva zápisy týkající se úmrtí Anny Sklenářové. Který z nich náleží námi hledané osobě není možno určit.

6. februarii 1684 Anna Sklenaržka v Lukawiczi pochována jest ( str. 479 )

28. december 1686 Anna Sklenaržova z Lukawicze poch. při ch. p. lukauským ( str. 484 )

V každém případě se Anna Sklenářová dožila cca 70-72 let. I ona našla místo posledního odpočinku na hřbitově v Lukavici.

Martin Sklenář

Martin Sklenář narozený cca 1618 v Lukavici, byl synem sedláka Jana Sklenáře a neznámé matky.

V den Zvěstování Blahoslavené Panny Marie ( 25.3. ) 1640 koupil selský grunt po zemřelém Janu Chaloupkovi za 200 kop grošů míšeňských. Ve dvou termínech měl zaplatit 15 kop závdavku a zbytek splácet po 4 kopách ročně.

Soupis poddaných podle víry z roku 1651 uvádí 33tiletého Martina Sklenáře jako konšela ve vesnické samosprávě Horní Lukavice. Měl za ženu Dorotu, které tehdy bylo 26 let ( * cca 1625 ). Její věk napovídá, že se stala Martinovou manželkou velmi mladá, cca 15tiletá, svatba se zřejmě konala roku 1640 v souvislosti s koupí statku.

Martin hospodařil na velkém gruntě, neboť zaměstnával pacholka, pohůnka, děvečku a pastvici.

Doložené děti Martina a Doroty Sklenářových :

1) Jan * cca 1641

2) Václav * 1.12.1642, Lukavice

3) Mikuláš * př.r. 1644

4) Anna * př.r. 1647

5) Jíra * 9.3.1653, Lukavice

6) Martin * 1.9.1655, Lukavice, † 16.3.1685, Lukavice

7) Dorota * 30.9.1658, Lukavice, † 1658-1659

8) Dorota * 12.1.1660, Lukavice

Martin se svojí rodinou žil v Horní Lukavici na selském gruntě. Kupoval jej v době, kdy stále ještě trvala třicetiletá válka. Není se co divit, že v prvních letech se Martinovi podařil zaplatit jen závdavek ( r. 1642 ) za grunt. Teprve od roku 1651 začal splácet po 4 kopách ročně, tak jak měl v kupní smlouvě určeno. Až na dvě výjimky roku 1652 a 1655 se mu to dařilo bez problémů do roku 1658; následovala pauza a roku 1662 zaplatil celkem 8 kop.

Martin se vší pravděpodobností zemřel roku 1669, kdy zadlužený grunt převzal po otci syn Jan. V zápise není stanoven žádný výměnek pro vdovu. Dá se předpokládat, že Dorota zemřela dříve než Martin, mezi lety 1660-69.

Mikuláš Sklenář

Mikuláš Sklenář, syn Jana Sklenáře a neznámé matky se narodil před rokem 1623. Blíže nelze prozatím jeho narození určit. Před rokem 1641 se jeho manželkou stala Alyna ( * př.r. 1625 ), o jejímž původu nic bližšího nevíme. Zřejmě kolem roku 1647 převzal Mikuláš zpustlý statek po otci od bratra Jana, který také určitým dílem přispěl ke zkáze hospodářství. Registra purkrechtní zápis přímo neuvádějí, jen při převzetí gruntu bratrem Tobiášem je uvedeno, že : “vzal grunt od Mikuláše bratra svého, kteréhož po Janovi bratru svém vedle jisté námluvy v užívání byl“. To znamená, že ani Mikuláš nedokázal dát zpustlé hospodářství dohromady a roku 1649 předal grunt dalšímu z bratrů, Tobiášovi.

V manželství Mikuláše a Alyny se narodili :

1) Dorota * 9.10.1641, Lukavice

2) Jan * 18.2.1649, Lukavice, † 1649-54

3) Mandalena * 22.7.1650, Lukavice, † 1650-1659

Po převodu rodného gruntu na bratra Tobiáše zde Mikuláš pravděpodobně zůstal se svojí rodinou bydlet dále až do roku 1652, kdy 18. července koupil zahradnický grunt po zemřelém Václavu Smejkalovi v Horní Lukavici za 18 kop grošů míšeňských. Zavdat měl ve dvou termínech pouze 4 kopy, protože chalupa byla shnilá a hospodářství zpustlé. Mikuláš musel všechno od základů znova vystavět. V novém domově se pak narodili :

4) Jan * 7.12.1654, Lukavice

5) Zuzana * 25.3.1657, Lukavice

6) Mandalena * 25.5.1659, Lukavice

7) Jiřík * 21.4.1661, Lukavice

Podle trhové smlouvy měl Mikuláš platit z gruntu ročně 2 kopy. S placením měl ovšem problémy. Roku 1653 se mu podařilo zaplatit závdavek 4 kopy a 1 kopu splátky a poté zaplatil po 2 kopách v letech 1656, 1657 a 1660.

Mikuláš Sklenář zemřel v období let 1660-1662. Za pravděpodobnější považuji rok 1662, kdy grunt po zemřelém koupil Jiřík Šťovíček. Co se stalo s vdovou a dětmi není možno z matrik ani dalších dokumentů vyčíst. Je však pravděpodobné, že se znovu provdala.

Tobiáš Sklenář

Tobiáš Sklenář se narodil cca roku 1624 v Lukavici jako syn Jana Sklenáře a neznámé matky.

Dne 24.1.1649 se oženil s Kateřinou, dcerou Martina Brožka z Dolní Lukavice ( * cca 1631 ). Za družbu na svatbě byl Jiřík Kořista, za družičku Marjána, dcera Petra řezníka z Kyšperka a Anna, manželka Václava Novotného též z Kyšperka.

Krátce poté, dne 17.4.1649 koupil Tobiáš od bratra Mikuláše rodný grunt za 200 kop míš.. O jeho dětech se již nezmiňuji, neboť vzhledem k termínu svatby není pravděpodobné, že by byl otcem Matěje Sklenáře – představitele hlavní sledované linie.

Zdá se, že ani Tobiášovi se nevedlo moc dobře a dost se zadlužil, neboť počátkem roku 1653 rozhodla vrchnost, že jej z gruntu sesadí a 24.3. na místo hospodáře uvedla Tobiášova bratra Jakuba. Registra dále Tobiáše jako vlastníka nějakého gruntu neuvádějí, je proto pravděpodobné, že spolu se svojí rodinou žil v nájmu.

Zdá se, že Tobiáš je totožný s Tobiášem Sklenářem, který roku 1669 koupil zahradnickou usedlost na Kunčicích 98 po zběhlém Janu Holešovském. Pět let nato ji prodal Janu Duškovi. O dalším životě rodiny není nic známo.

Tobiáš Sklenář zemřel 2.4.1685 na Kunčicích ve věku 61ti let.

Adam Sklenář

Adam Sklenař se pravděpodobně narodil před rokem 1628. Byl synem lukavického sedláka Jana Sklenaře a jeho neznámé manželky. Adamovu existenci dokládá rozdíl po zemřelém otci z roku 1653, kde je uveden mezi dědici. Je tedy jisté, že toho roku ještě žil. V matričních ani gruntovních zápisech se v jiné souvislosti neobjevuje. Dá se předpokládat, že žil mimo sledovanou oblast.

Václav Sklenář

Václav Sklenář, syn Jana a neznámé matky se narodil před rokem 1628. Stejně tak jako v případě bratra Adama je jeho existence doložena pouze roku 1653 v rozdílu po zemřelém otci. Matriky ani další prostudované dokumenty se o něm v jiné souvislosti nezmiňují. Je pravděpodobné, že žil mimo sledovanou oblast. Více není z jeho života známo.

Petr Sklenář

Petr Sklenář narozený př.r. 1628 v rodině lukavického sedláka Jana Sklenáře a neznámé matky se oženil před rokem 1649 s Alžbětou, o níž nevíme nic bližšího. Jsou doloženi jako rodiče syna jménem :

1) Václav * 16.8.1649, Lukavice

O příslušnosti k rodině Jana Sklenáře svědčí uvedení Petra jako dědice v rozdílu z roku 1653. Po tomto roce, nejpozději však roku 1660 Petr Sklenář zemřel, neboť 8.5.1661 se ovdovělá Alžběta znovu provdala za Jana Doležala z Lukavice.

linie bez prokázané návaznosti :

Matrika narození Ústí nad Orlicí z let 1626-1699 ( SOA Zámrsk, sign. 2061N ) obsahuje na str. 19 zápis :

1631 – ( dítě ) Martin – ( rodiče ) Jakub Sklenář, Kateřina – ( kmotři ) Václav Martinů, Jan Wyžadal, Maryana Sadilka – ( odkud ) ze Lhotky – ( křest ) 23. 8bris 1631

Žádné další zápisy vztahující se k této rodině matrika neobsahuje. Buď se jednalo o poslední dítě staršího manželského páru, či první dítě novomanželů, kdy manželka pravděpodobně při porodu zemřela. Pak by se dalo uvažovat o možné shodě osoby výše jmenovaného Jakuba a Jakubem ( * cca 1616 ), synem Jana Sklenáře z Lukavice, i když vzhledem k věku je to méně pravděpodobné.

Problém je i s určením místa, odkud rodina pocházela. Může se jednat o Lhotku u České Třebové, stejně tak jako o osadu u Klášterce nad Orlicí, součást kyšperského panství.

3. generace

Matěj Sklenář

Matěj Sklenář je doposud osobou, o níž se nepodařilo zjistit nic bližšího. Jeho vztah ke sledované linii dokládá matriční zápis narození syna Václava – přímého předka :

13. majus 1681 pokřtil pan páter Joannes Palacz Socie Jesu Waczlawa syna Matiejovi Sklenaržowi a Annie manzielce. Kmotr Jan Kolarž, kmotra Anna Mazanka.

Přes usilovné pátrání jak v matrikách, tak gruntovních knihách se nenašla žádná přímá vazba od této osoby do minulosti. Podrobně prostudovaný soupis poddaných podle víry z roku 1651 ve sledované oblasti uvádí rod Sklenářových pouze na blízkém kyšperském panství. Zápisy v gruntovních knihách potvrzují, že zde žil trvale, prokazatelně již v období před třicetiletou válkou. Vcelku logicky se tedy dá předpokládat, že Matěj vyšel z tohoto rodu.

A nyní k určení doby Matějova narození. Výše uvedeného matriční zápis označuje za Matějovu manželku blíže neurčenou Annu, které se s největší pravděpodobností týká zápis úmrtí :

17. januarii 1723 obiit ex pago Pisecžna Anna Sklenaržowa sacramentis multo – 80 annorum

( tj. 17. ledna 1723 zemřela s posledním pomazáním Anna Sklenářová z Písečné – 80 let )

V Písečné nežili Sklenářovi tak dlouho, abychom tuto Annu mohli ztotožňovat s jinou osobou než s manželkou Matěje Sklenáře. Podle věku uvedeného v zápise úmrtí se narodila cca 1643. I když údaje o věku zemřelých jsou v těchto dobách poměrně nespolehlivé, tento údaj se dá považovat za reálný. Jelikož se v matrikách neobjevuje žádný další zápis o narození dítěte Matěje a Anny Sklenářových, zdá se, že Václav byl jejich posledním dítětem. V tom případě by jej matka měla cca v 38 letech, což lze označit za vcelku pravděpodobné. Zdá se tedy, že zmiňovaný zápis úmrtí se skutečně týká Anny, manželky Matěje Sklenáře a matky Václava.

Dá se očekávat, že Matěj byl zhruba stejného věku jako manželka – za obvyklé je možno považovat ± 5 let. Přibližně lze ohraničit jeho narození léty 1638-1648. Jelikož jej však nenacházíme v soupisu poddaných podle víry, kam byly zapsány děti starší 10ti let, zužuje se rozsah Matějova narození na léta 1641-48. Zápis jeho křtu nebyl v matrice nalezen; dokument je však vzhledem ke svému stáří místy nečitelný, proto nelze s naprostou určitostí říci, že uvedený záznam neobsahuje. Navíc Matějovo narození spadá do období, kdy sice Lukavice měla faru od roku 1639, ale kněz sem nastoupil až v průběhu roku 1641. Jsou doloženi i další příslušníci rodu, jejichž existence je zřejmá a přesto zápisy chybí ( např. Jiřík, syn Janův, * př.r. 1642; Jan, syn Jakubův, * př.r. 1651 atd. ) . To je důkazem, že záznamy nebyly prováděny s dostatečnou důkladností.

V této situaci můžeme pracovat pouze s předpoklady. Teoreticky by proto Matěj mohl být dítětem kteréhokoliv ze synů Jana Sklenáře. Připadá jich v úvahu osm – Jan ( * cca 1611 ), Jakub ( * cca 1616 ), Martin ( * cca 1618 ), Mikuláš ( * cca 1623 ), Tobiáš ( * cca 1624 ) a tři další – Adam, Václav a Petr, jejichž datum narození nelze blíže určit, dá se předpokládat, že předchází roku 1628. Vzhledem k známému datu svatby ( 24.1.1649 ) můžeme vyloučit jako možného otce Tobiáše Sklenáře. Žádné další omezení si při neexistenci podkladů netroufám vyslovit.

Shrnutím všech informací lze o Matějovi Sklenářovi říci následující :

Matěj Sklenář se narodil v období 1641-1648. Byl dítětem některého ze synů lukavického sedláka Jana Sklenáře – a to buď Jana, Jakuba, Martina, Mikuláše, Adama, Václava nebo Petra. Budoucí Matějova manželka Anna se narodila cca 1643. Vdávala se jistě ve více než 15ti letech, proto určitě uzavřeli manželství po roce 1658.

Pravděpodobně byli rodiči syna jménem

1) Adam