Měna na Moravě a některé cenové relace na Horácku

ing. Mojmír Fadrný

fadrny@ooz.zeus.cz

Pro objasnění života našich předků jsou zajímavé údaje o měně na Moravě v minulých stoletích a také údaje o cenách, které platily na novoměstsku, jimramovsku a kunštátsku.

Po roce 1600 platila na Moravě peněžní jednotka dukát, který se počítal za 2 zlaté moravské. Jeden zlatý byl 30 grošů.

Pěkný kůň stál v roce 1600 v Novém Městě na Moravě 29 zlatých. Slepice stála 2 groše a za 1 zlatý bylo 15 slepic. Kopa vajec (60 kusů) stála 4 groše. Za celodenní práci se dvěma koňmi se platilo 8 grošů. Dělník dostával za den 1 groš. Býk stál v Jimramově 10 zlatých, kráva také 10 zlatých a husa 6 grošů.

Po roce 1630 se objevují v oběhu rýnské zlaté. Jeden rýnský se dělil na 60 grošů či krejcarů.

Husa tehdy stála 15 krejcarů a za jeden krejcar bylo 5 vajec. Dělník dostával za den 4 - 7 krejcarů. Bečka piva stála 34 krejcarů a 100 kg ovsa stálo 36 krejcarů. Kráva stála 15 zlatých a vůl 20 zlatých.

V letech 1700 - 1750 stála míra žita (61 litrů) 1,50 zlatých. Za krávu se platilo 8 zl., za koně 30 zl. a za ovci 1 zl. Koňský vůz stál tehdy 7 zl. Vysoké kožené boty stály 1,50 zl.

Míra pole stála v roce 1762 v Jimramově 23 zl. a to je asi 110 zl. za hektar.

V roce 1790 měl čeledín roční plat 12 zl. a služebná 7 zl.

Hodnota peněz značně poklesla po finančním krachu v roce 1809 a 1811, způsobeném válkou Rakouska s Francií. V roce 1809 zmizely stříbrné peníze a objevily se bankocetle a ty byly v roce 1811 nahrazeny papírovými „zlatými šajny“ (Schein). Za 10 zlatých v bankocetlích byly dávány 2 zlaté šajny. Zlaté šajny se označovaly jako vídeňská měna (W.W.) a nově se nazývaly konvenční měna (K.M.). Později se vyměňovalo 10 zl. šajnů za 4 zlaté nové (K.M.). Kdo měl v roce 1809 v hotovosti 100 zlatých a ty vyměnil za bankocetle, pak za šajny a konečně za zlatky konvenční měny, tak měl nakonec jen 8 zlatých. Mnoho lidí bylo tehdy tímto finančním krachem ožebračeno. Staré zlaté šajny i nové zlaté K.M. platily i po roce 1840, ale rozdíl v hodnotě zůstal.

V roce 1839 stála v Jimramově míra žita 1,5 zl. (90 kr.) a míra ovsa 48 kr. Ovce stála 4 zl., dobrý kůň stál 40 - 50 zl., kráva 24 zl. Mzda dělníka za jeden den byla 6 kr. Deputátník na velkostatku (štrapacír) měl ročně 50 zl. Šafář ve dvoře měl ročně 100 zl. a ředitel velkostatku měl 500 zl.

V roce 1858 byly dány do oběhu nové rakouské zlaté, které měly 100 krejcarů a platily tolik, co tehdy zlatky konvenční měny. Půl krejcaru byl troník. 10 krejcarů byl šesták ( 1/6 staré zlatky). 5 krejcarů byl pěťák. Všechny zlatky však byly stříbrné.

V roce 1892 byly zavedeny koruny. Jedna koruna (K) měla 100 haléřů.

Kolem roku 1910 stála míra nejlepšího pole u Jimramova 250 K. Za míru špatného pole se platilo jen 100 K. Kráva stála 200 - 400 K. Husa 2 - 3 koruny a vejce 2 kr. Kilogram mouky stál 10 - 18 kr. a 1 kg masa 35 - 40 kr. Chléb stál 7 kr. , 1 q žita stál 25 K a 1 q ovsa 14 K. Mzda dělníka za den byla 10 - 20 kr. Služebná dostávala za měsíc 3 - 4 koruny a kočí 7 korun.

Za I. světové války klesla kupní síla peněz tak, že do roku 1918 stouply ceny o 20 - 30 %.