Kategorie hlavní stránka vyhledávání rodokmenů Ausarbeitung des Stammbäume Podorlicko Poličsko pomůcky pro badatele odborné práce dokumenty databáze rodů Návštevní kniha pro Vaše vzkazy Podkategorie Podorlicko Šlechtici od Orlice Příběhy lidí veskrz obyčejných Lidé temnými silami vládnoucí Z války prusko-rakouské 1866 Místa tajemná a kletá Střípky z historie A voda se valila... Svatební zvyky, obyčeje a říkání Jedli, pili, hodovali... Pověsti a jejich historické jádro Rody z Podorlicka Poličsko Rody z Českomoravské vysočiny Z knih Černých jinak Smolných … a jiné soudní případy Pohromy a vojenské události Conscripce, Raabský systém, renovace magistrátu a Tableu generale z pohledu současníka Ze života Josefa Preislera, pilníkáře v Moravských Křižánkách č. 37 Střípky z historie Historické fotografie Odborné práce Marie Štěpánová Nejstarší historie panství Žampach Dlouhoňovice. Pohled do historie vsi do poč. 19. stol. Využití historické klimatologie v genealogii Podorlicka Ostatní autoři Vystěhovalectví z Poličska v letech 1850 – 1890 (Karel Kysilka) Počátky evangelického sboru v Poličce (Bohuslav Šauer) Měna na Moravě a některé cenové relace na Horácku (Ing. M. Fadrný) Z historie kunštátského panství ve 30tileté válce (Ing. Mojmír Fadrný) Ohlas válek o rakouské dědictví na Kunštátsku (Ing. Mojmír Fadrný) Průběh a oběti cholerové epidemie v Poličce roku 1866 (St. Konečný) Dokumenty Polička a okolí Instrukcí aneb pravidlo Kontribuční knížka Polička – majitelé usedlostí 1761 „Plnomocenství“ Zakládací listina města Poličky Obecné Toleranční patent 1781

K historii crhovského gruntu č. p. 7 a rodu Páral, Popi a Fadrný ing. Mojmír Fadrný Významnou roli v historii rodu Fadrných má i rod Popi. Kdy a jak se dostal rod Popi na Olešnicko, zatím nevíme, ale již v  olešnické matrice, založené v roce 1663 jsou zapsáni první příslušníci rodu Popi. Ve II. polovině 17. století žil v Prosetíně Pavel Popiho a jeho manželka Maryna. Těmto rodičům se 5. 4. 1673 narodil syn Jiřík. Z roku 1676 je další zápis, kdy je jako otec narozeného dítěte Ferdinanda uveden zase Pavel Popio. Asi blízkou příbuznost s rodinou Popi měla v Prosetíně rodina Popi či Popion v  obci Louka v sousedství Prosetína. K roku 1690 je uváděn v obci Hluboké Karel Popiho a jeho syn Kašpar. Je jisté, že se jedná o příslušníky jednoho rodu, jehož příjmení nebylo v 17. století zcela ustálené. Vše nasvědčuje, že jméno Popi asi nemá český původ. Příchod rodu Popi na Olešnicko a Kunštátsko může souviset s třicetiletou válkou a situací na Moravě po ní, kdy řada vesnic zůstala poloprázdných a vrchnost, aby obnovila hospodářskou prosperitu svých panství, osidlovala prázdné statky lidmi z jiných vesnic svého panství i cizími lidmi, kteří se na jejich panství v té době zdržovali. Z historických pramenů se ví, že kunštátská vrchnost osidlovala vesnice na Olešnicku lidmi až z Moravské Radiměře, která také patřila ke kunštátskému panství. Proto se také na Olešnicku po třicetileté válce objevilo více obyvatel s německým příjmením. Nelze ani opomenout německou kolonizaci Olešnice, kde se dlouho udržel německý živel a zdejší častější německá příjmení jsou toho důkazem. Tak se nabízí teorie, že rod Popiů může mít i tento původ, ale tím se nevylučuje, že se rod Popiů dostal do zdejšího kraje úplně odjinud. Pro naši genealogii je důležitý nově objevený latinský zápis v olešnické matrice, kde je zapsáno, že 6. 10. 1715 se v Crhově narodilo dítě Carolus (Karel). Jako rodiče jsou uvedeni Georgius (Jiřík) Popi a manželka Weronika. Za kmotry byli dítěti Karlovi Jan Zahrádka z Olešnice a Zuzana Kunrátova také z Olešnice. 16. 12. 1718 se v Crhově narodila Rosina a jejím otcem je opět Georgius Popi. Matka tentokrát v matrice zapsána není. Z latinského zápisu víme i jména kmotrů malé Rosiny. Je to „Joanes Zahrádka a Susanna filia Joanis Kundrát, Oels“, tedy stejní kmotři jako u Karla. V této době žili v blízké obci Louka potomci již zmiňovaného Ferdinanda Popi, ale v Prosetíně již rod Popi nebyl nalezen. Zapisování jména Popi dělalo farářům a vrchnostenským úředníkům potíže až do 19. století. Tak se toto příjmení psávalo i ve tvarech Popiho, Poppy, jindy Poppi a farář v Sulíkově zapsal toto příjmení na začátku 19. století ve tvaru Popý (jako např. příjmení Šurý, časté v tomto kraji). Nové poznatky o držitelích gruntu č. p. 7 v Crhově Při pročítání olešnické matriky jsem zjistil nové údaje o držitelích crhovského gruntu č.p. 7, které poněkud mění moje dosavadní znalosti. K roku 1631 je uveden na tomto gruntě Karel Páralů. V roce 1657 je už zde uveden zřejmě syn Karla Párala – Pavel Páral, který ale v roce 1660 zemřel a po roce 1660 grunt zpustl. V roce 1678 je v gruntovních knihách kunštátského panství tento grunt zapsán jako „grunt Páralovský pustý“. Pak zela v historii tohoto gruntu mezera až do roku 1749, kdy zde hospodaří Karel Popi, ale tu se mi alespoň částečně podařilo doplnit. Je jisté, že vrchnost nemohla nechat po roce 1678 grunt prázdný, když v té době je zaznamenáno, že většina gruntů na kunštátském panství je již osazena a na panství došlo k určité hospodářské stabilizaci. Při mé návštěvě MZA v Brně 10. 11. 2005 jsem ke svému údivu zjistil, že v olešnické matrice je zapsán počátkem 18. století v Crhově František Páral a jeho manželka Dorota. Těmto rodičům se 18. 2. 1704 narodila dcera Anna. Další zápis z 10. 8. 1710 sděluje, že se narodil v Crhově syn Krystian. Jeho otec je Pavel Páral a matkou Dorota. Je nejasné, zda se zde jedná o dvě rodiny Páralovi, či že pan farář v Olešnici stejného otce zapsal jednou jako František a podruhé jako Pavel, když matkou je pokaždé Dorota. Je zde i další otazník a to, zda se jedná u Páralů o potomky Páralovského rodu z 1. poloviny 17. století, žijící na nynějším gruntu č.p.7 a nebo se jedná o zcela novou rodinu, která byla vrchností dosazena na „grunt Páralovský pustý“ po roce 1678 a tato rodina přijala podle gruntu příjmení Páral. Příjmení tehdy ještě nebyla ustálená a často se tak stávalo, že nová rodina převzala příjmení podle jména gruntu. Jisté je, že nositelé příjmení Páral v Crhově žili ještě počátkem 18. století a tak se zase nabízí nová teorie, že syn Pavla Popiho z Prosetína – Jiřík si vzal za manželku Veroniku z rodu Páralů z Crhova a přiženil se na Páralovský grunt. Jejich syn Karel, narozený v roce 1715 je zřejmě pozdější sedlák Karel Popi (Carl Poppy) zmiňovaný k roku 1749 na nynějším statku č. p. 7. V roce 1775 zde již hospodařil zřejmě Karlův syn Jan Poppi. Významný je zákupní spis vyhotovený na kunštátském zámku 9. května 1794. Tehdy majitel kunštátského panství Ignác, svobodný pán z Honrichsu a k  Wolfswartnu prodal do osobního vlastnictví statek č. p. 7 v Crhově Janu Popimu za domluvenou cenu 134 zlatých říšských. Z roku 1794 a 1798 pochází důležitý údaj o velikosti statku, který měl tehdy 24 jiter a 853 sáhů polí a 2 jitra a 94 sáhů luk. To dává výměru přibližně 15 hektarů a lze bez nadsázky říci, že Popiové v Crhově patřili k největším sedlákům. Již v roce 1631 ještě za sedláka Karla Párala je tento statek v urbářích uváděn jako 1 a 1/4 lán. Větší výměru měl pouze statek č. p. 23, který byl 1 a 1/2 lán. Ostatní sedláci byli půlláníci a čtvrtláníci. V roce 1801 již na statku č. p. 7 hospodaří Karel Popi, zřejmě zase syn Jana Popiho. Karel Popi měl za manželku Marianu (Marii) Hejtmánkovou z Rozsičky. Jejich svatba se konala v sulíkovském kostele 21. 7. 1801, tedy na svátek patronky tohoto kostela Maří Magdaleny. Rod Hejtmánků patří v Rozsičce k velmi starým rodům. V sulíkovské matrice je také zapsáno, že se 7. 6. 1802 ženil František Hejtmánek z Rozsičky s Barborou Včelíkovou. Mohl to být bratr Mariany a švagr Karla Popiho. O osudech rodiny Popiů v Crhově v 1. pol. 19. století informují staré matriky. V olešnické matrice je zapsáno, že 3. března 1834 zemřela v Crhově na č.p. 28 Therezia Popi ve věku 83 let. Byla tedy narozená v roce 1751 a mohla to být vdova po některém z mužských potomků rodu Popiů. Zemřela zřejmě na výměnku, avšak je zajímavé, že tento dům patřil Jakubu Maršálkovi a byl to podsedek. Z Velikonočních zápisů a rejstříků z 20. let 19. století vyplývá, že Karel a Mariana Popiů měli tři dcery – Františku Annu (*1803), Terezii Annu (*1808) a Annu (*1816). K roku 1820 je ve Velikonočních zápisech u Popiů zapsán syn Jan (Johan) narozený v roce 1819. Zápis je však přeškrtnut a z toho se dá usuzovat, že Jan brzy po narození zemřel. A tak rod Popiů zůstal bez mužských potomků. Asi v roce 1825 zemřela manželka Karla Popiho – Mariana a Karel Popi se znovu oženil. Ve Velikonočním zápisu z roku 1826 je manželka Mariana Josefa škrtnutá a nadepsána je nová manželka Rosalia. To potvrzuje i zápis z roku 1827, kdy jsou na statku č. p. 7 uvedeny zde žijící osoby. Je to Karel Popi, Rosália – žena a dcery Františka Anna, Terezia Anna a Anna. Dále je zde zapsán František Kubík (* 1812) a „chromej pacholek“. Jeho jméno není uvedeno. V černovické matrice je zápis, že 28. 11. 1825 se oženil Jakob Fadrný z Tasovic s Annou Popi z Crhova a dcerou Jana Popi z čp. 39. Matka Anny a manželka Jana Popiho je v tomto zápisu uvedena Anna z rodu Jahoda, který také vlastnil v té době v Crhově mlýn č. p. 1 (Jakub) a statek č. p. 26 (Josef). Jakob Fadrný je uveden jako domkář. Také dům č. p. 39 v Crhově byl asi výměnek postavený až v 18. století. Zajímané však je, že v roce 1829 je uváděn v Crhově Jan Popi s manželkou Rosálií na č. p. 16. Tento dům byl postaven až po roce 1760 a mohl sloužit jako výměnek starému hospodáři Janu Popimu ze statku č. p. 7. O životě rodiny Popiů na statku č. p. 7 v té době je však několik nejasností, které zatím nejsou zodpovězeny. Ve Velikonočních zápisech z konce 20. let 19. století jsou ještě starší dcery Karla Popiho Františka a Terezie neprovdány a žijí s rodiči na rodném statku. A tu v roce 1834 se v pouhých sedmnácti letech vdává nejmladší dcera Anna za Jana Fadrného (19 let) z Hlubokého, syna hlubockého rychtáře Františka Fadrného. Zvláštní je, že na této svatbě vystupuje pouze jeden svědek a to Dominik Růžička, kovář z Hlubokého č. p. 9 a tedy svědek ženichův. Je záhadou, proč na svatbě, která se konala v Crhově, také není uveden svědek nevěsty. Možná došlo k nějakému vyhrocení vztahů v rodině Popiových. Je těžké posoudit, jak si sedmnáctiletá dcera Anna dokázala prosadit svoji svatbu, jak její rozhodnutí hodnotil její otec a nevlastní matka a jak se s touto situací vyrovnávaly obě starší neprovdané sestry Františka (31 let) a Terezie (26 let). Zatím jsem nenašel indicie, že by Anna byla těhotná a musela se vdávat. První dítě Jan se novomanželům narodilo až v roce 1836. A tímto sňatkem s Annou zde přiženěný Jan Fadrný z Hlubokého přebírá od sedláka Karla Popiho celý statek. Zůstává otázka, proč se obě starší sestry Anny dříve neprovdaly, protože o nevěsty z velkého statku by byl jistě mezi mladými muži zájem. A tak se nabízí i spekulace, zda tyto sestry Františka a Terezie neměly třeba nějaké zdravotní problémy. Mladí manželé Jan a Anna Fadrných se ujali svého nabytého majetku a začali hospodařit. Měli spolu 9 dětí, z nichž se 5 dožilo dospělého věku a synové Jan, František a Josef se postarali o další rozrod crhovské větve rodu Fadrných. Anna Fadrná, rozená Popiová se dožila vysokého věku a žila ještě v roce 1890 na výměnku na rodném statku č. p. 7. Jsou li mé teorie pravdivé, pak potomci rodu Páralů, Popi a Fadrných žijí v Crhově na č. p. 7 více než 300 let.