Kategorie hlavní stránka vyhledávání rodokmenů Ausarbeitung des Stammbäume Podorlicko Poličsko pomůcky pro badatele odborné práce dokumenty databáze rodů Návštevní kniha pro Vaše vzkazy Podkategorie Podorlicko Šlechtici od Orlice Příběhy lidí veskrz obyčejných Lidé temnými silami vládnoucí Z války prusko-rakouské 1866 Místa tajemná a kletá Střípky z historie A voda se valila... Svatební zvyky, obyčeje a říkání Jedli, pili, hodovali... Pověsti a jejich historické jádro Rody z Podorlicka Poličsko Rody z Českomoravské vysočiny Z knih Černých jinak Smolných … a jiné soudní případy Pohromy a vojenské události Conscripce, Raabský systém, renovace magistrátu a Tableu generale z pohledu současníka Ze života Josefa Preislera, pilníkáře v Moravských Křižánkách č. 37 Střípky z historie Historické fotografie Odborné práce Marie Štěpánová Nejstarší historie panství Žampach Dlouhoňovice. Pohled do historie vsi do poč. 19. stol. Využití historické klimatologie v genealogii Podorlicka Ostatní autoři Vystěhovalectví z Poličska v letech 1850 – 1890 (Karel Kysilka) Počátky evangelického sboru v Poličce (Bohuslav Šauer) Měna na Moravě a některé cenové relace na Horácku (Ing. M. Fadrný) Z historie kunštátského panství ve 30tileté válce (Ing. Mojmír Fadrný) Ohlas válek o rakouské dědictví na Kunštátsku (Ing. Mojmír Fadrný) Průběh a oběti cholerové epidemie v Poličce roku 1866 (St. Konečný) Dokumenty Polička a okolí Instrukcí aneb pravidlo Kontribuční knížka Polička – majitelé usedlostí 1761 „Plnomocenství“ Zakládací listina města Poličky Obecné Toleranční patent 1781

Z historie hasičského sboru v Crhově u Olešnice ing. Mojmír Fadrný Požáry a jiné živelné pohromy zasahovaly od nepaměti do lidských osudů. Listujeme-li kronikou obce Crhova, nacházíme zde v době od roku 1851 do roku 1974 celkem 36 záznamů živelných pohrom, z  nichž 10 bylo požárů. Lidé si dříve vždy pomáhali při likvidaci požárů a jiných neštěstích v mezích tehdejších možností, ale teprve vznik hasičských sborů dal základ moderního boje proti požárům a jiným živlům. Hasičské sbory měly v obcích velkou autoritu a ovlivňovaly i celý společenský život obcí. Hasičské spolky na Moravě organizoval Titus Krška, který také založil již v roce 1869 první sbor hasičů na Moravě ve Třebíči. Postupně vznikaly hasičské sbory nejprve ve městech, protože náklady na vybavení hasičských sborů stříkačkami a dalšími potřebami pro zdolávání požárů byly velmi vysoké. Tehdy v roce 1873 vypukl v blízké Olešnici veliký požár, kterému podlehlo 19 domů. Občané zápasili se zuřícím živlem již déle než 4 hodiny, když k požáru přijeli „vojáci“, jak se lidé domnívali. Muži v uniformách se svoji stříkačkou a výzbrojí pomohli natolik, že oheň byl již během následujících tří hodin lokalizován. Nebyli to však vojáci, ale členové hasičského sboru z Bystrého u Poličky. Tato účinná pomoc bysterských hasičů zavdala příčinu k založení hasičského spolku v Olešnici. Stalo se tak roku 1874 podle olešnické kroniky s velkou slávou. V následujících letech po svém založení vystupoval olešnický spolek jako mateřská organizace vznikajících hasičských spolků v blízkém okolí. V Crhově byl hasičský sbor založen v roce 1883. V Protokolární knize hasičského sboru v Crhově je tento první zápis. „Návrhem Františka Sedláčka (tehdejšího starosty), schválením obecního výboru, pak přivolení ostatních usedlých v obci první začátek dobrovolného hasičského spolku podán byl. Arciť tak nesnadné dílo v tak malé obci sotva 45 čísel čítající, s mnohými obtížemi spojeno bylo, nicméně nabyvši pevného základu počato bedlivě stavěti“. V Brně byla zakoupena starší, ale nepoužívaná stříkačka za 150 zlatých. Bylo zakoupeno i další hasičské nářadí a za 7 zlatých byla zakoupena i hasičská trubka k svolávání mužstva. První učitel crhovské obecné školy Jan Šponar daroval spolku obraz patrona hasičů sv. Floriána. Muži, kteří vstoupili do hasičského spolku, byli roztříděni do třech sborů. I. sbor 16 mužů, II. sbor 14 mužů, III. sbor 12 mužů, celkem 42 mužů. Za velitele spolku zvolen František Halva č. p. 21, který za přispění olešnického velitele Konráda Tuny cvičil mužstvo. Jak je v Protokolární knize dále zaznamenáno: „Spolek byl slavnostně seřazen 12. června 1884 spolu se spolkem olešnickým v Olešnici. Dále pak 7. července byl spolek podruhé seřazen na uvítání c. k. okresního hejtmana, který právě do Crhova zavítal. Po uvítání ráčil pan hejtman navštíviti budovu hasičského nářadí a pak k jeho přání provedeno cvičení. Zároveň navštívil školní budovu“. K první veřejné zkoušce je zapsán podrobný záznam celé slavnosti a výzdoby obce a obsahuje také pamětihodný projev prvního velitele crhovského hasičstva Františka Halvy na I. slavnostním vystoupení sboru 12. 6. 1884. „Bratři hasiči! Účel hasičského spolku jest velmi důležitý. Hasič nejen že hájí majetek proti zuřícímu ohni, ale hasič neleká se ani nebezpečenství života a vynáší uprostřed ohně a kouře spící nemluvňátko a přináší jej poděšené matce. Hasičské pomoci nemůže se odříci ani chudákovi, ani boháčovi. Nejednou se již stalo, že hasiči zachránili boháčovi jeho majetek a chudobnému život. Ale bratři, jako jedna včela málo medu nadělá a jako jenerál bez vojska nic nesvede, tak také sbor hasičský se rozpadne, nevládne-li v něm láska pro dobrou věc a pak svornost“. Obec Crhov byla po celou svoji historii postihována nejen požáry, ale také různými živelnými pohromami. Ještě před založením hasičského spolku byl v Crhově zaznamenán velký požár 7. května 1851, kdy vyhořela čísla 5, 19, 20, 21, 22, 23 a 24. V té době byla v Crhově stříkačka, kde se voda nabírala žejdlíky a její výkon byl velmi malý. Zde je nutné připomenout, že většina domů na vesnicích ve zdejším kraji byla tehdy dřevěná. V květnu 1852 vyhořely domy č. p. 7, 9 a 10. Vyhořel tedy i statek Fadrných. Oheň prý vypukl u Fadrných, když v komíně chytla nějaká mastnota a saze. Nový dům se už stavěl z kamene a cihel a v jádru se dochoval až do dnešních časů. Další požár postihl Crhov v září 1861. To vyhořely usedlosti č. p. 8, 9 a 10. Domy č. p. 9 a 10 (Stejskalovo) vyhořely v devíti letech podruhé. Již za existence hasičského sboru v Crhově začala hořet 10. června 1888 stodola u č. p. 30 a popelem lehla stavení č.p. 30 a 31. Dne 5. května roku 1889 vypukl požár ve stavení č. 4 u Jana Krahulce, avšak hasičskému sboru se požár podařilo zdolat a tak vyhořely pouze chlévy a stodola. V roce 1889 byla zakoupena v Brně nová stříkačka za 640 zlatých a všichni občané se podíleli na úhradě tak vysoké částky. Nová stříkačka se velmi dobře osvědčila již 17. září 1889 při požáru v Olešnici. Větší požáry postihly Crhov ještě v roce 1903 v domech č. p. 20, 21 a 22 a v roce 1904 v domech č. p. 14 a 46. Zdejší hasičský sbor se však také účastnil hašení požárů i v okolních vesnicích. V roce 1870 postihla Crhov veliká povodeň. Voda sahala na návsi do výše 4 stop a způsobila vesnici veliké škody. V roce 1881 postihlo Crhov těsně přede žněmi veliké krupobití. Byla zničena úroda a v Crhově byla veliká bída. Další velká povodeň postihla Crhov 16. května 1889. Voda dosahovala výšky 1,5 metru a způsobila veliké škody na majetku. V obci nebylo pamětníka takové povodně. První světová válka ochromila činnost hasičského sboru, protože většina mladších a později i starších mužů narukovala do války. A tak se musely zapojovat i ženy. Když na podzim roku 1917 vypukl požár v Olešnici u Bohatců a u Gustava Novotného, přijela tam hasičská stříkačka z Crhova obsazená ženami, které si dle pamětníků počínaly velmi obratně.