Kategorie
 hlavní stránka
vyhledávání
rodokmenů
Ausarbeitung des Stammbäume
Podorlicko
Poličsko
pomůcky pro badatele
odborné práce
dokumenty
databáze rodů
Návštevní kniha pro Vaše vzkazy
Podkategorie
Podorlicko
Šlechtici od Orlice
Příběhy lidí veskrz obyčejných
Lidé temnými silami vládnoucí
Z války prusko-rakouské 1866
Místa tajemná a kletá
Střípky z historie
A voda se valila...
Svatební zvyky, obyčeje a říkání
Jedli, pili, hodovali...
Pověsti a jejich historické jádro
Rody z Podorlicka
Poličsko
Rody z Českomoravské vysočiny
Z knih Černých jinak Smolných … a jiné soudní případy
Pohromy a vojenské události
Conscripce, Raabský systém, renovace magistrátu a Tableu generale z
pohledu současníka
Ze života Josefa Preislera, pilníkáře v Moravských Křižánkách č. 37
Střípky z historie
Historické fotografie
Odborné práce
Marie Štěpánová
Nejstarší
historie panství Žampach
Dlouhoňovice.
Pohled do historie vsi do poč. 19. stol.
Využití
historické klimatologie v genealogii Podorlicka
Ostatní autoři
Vystěhovalectví
z Poličska v letech 1850 – 1890 (Karel Kysilka)
Počátky
evangelického sboru v Poličce (Bohuslav Šauer)
Měna
na Moravě a některé cenové relace na Horácku (Ing. M. Fadrný)
Z historie
kunštátského panství ve 30tileté válce (Ing. Mojmír Fadrný)
Ohlas
válek o rakouské dědictví na Kunštátsku (Ing. Mojmír Fadrný)
Průběh
a oběti cholerové epidemie v Poličce roku 1866 (St. Konečný)
Dokumenty
Polička a okolí
Instrukcí aneb pravidlo
Kontribuční knížka
Polička – majitelé usedlostí 1761
„Plnomocenství“
Zakládací listina města Poličky
Obecné
Toleranční patent 1781
|
Průběh a oběti cholerové epidemie
v Poličce roku 1866
( zdroj: „Polička za pruské okupace v roce
1866“, kompilace, úprava Stanislav Konečný, Polička 1998, 22 str., o grafy
doplnila Marie Štěpánová )
Přehled o epidemii cholery byl zpracován na
základě seznamu zemřelých, sestaveného pracovníkem Městského muzea v Poličce
Stanislavem Konečným. K zjištění jmen bylo nutno užít velmi pracného
způsobu - prověření volně uložených úmrtních lístků z fondu Děkanský úřad
Polička v SOA Litomyšl, neboť jak pro horní, tak i pro dolní předměstí
města Poličky matriky zemřelých tohoto období chybí. Seznam obsahuje všechna
úmrtí řazená podle data, u nichž je jako příčina uvedena cholera, ale též
tyfus (popř. „t“ na konci zápisu), choleratyfus (cht) a cenebratyfus (ct).
- Krátce o choleře
- Průběh epidemie cholery
v Poličce
- Graf - počet zemřelých
v jednotlivých dnech
- Graf
- počet zemřelých podle věkových kategorií
- Graf
– počet zemřelých podle městských částí a popisných čísel
-
Seznam
zemřelých při epidemii cholery v Poličce roku 1866
Choleru způsobuje bakterie Vibrio cholerae.
K přenosu infekce může dojít kontaminovanou vodou, stolicí nebo zvratky nemocného
člověka. Průběh onemocnění je různý, v některých případech se příznaky
onemocnění vůbec neprojeví, jindy nemocný trpí velmi silným průjmem,
zvracením a oběhovým selháním. Inkubační doba bývá několik hodin až 5 dní.
Obvykle dochází k velké ztrátě tekutiny. Při těžkém průběhu bývala úmrtnost
až 60%.
Cholera se do Evropy dostávala od roku 1817
z Indie a Cejlonu. Nejprve se velké epidemie objevily v Rusku, odkud se
postupně šířily do Německa, Čech, Anglie, Francie, Nizozemí, Itálie a dalších
zemí Evropy. Nemocní umírali ve vlastních výkalech, za kruté bolesti a
odpudivého vzhledu. V roce 1880 objevil německý mikrobiolog Robert Koch
původce cholery a o několik let později se podařilo připravit
z usmrcených bakterií cholery první vakcínu. Očkování snížilo
nekontrolované šíření této epidemie po celém světě.
Vzhledem
k poměrně krátké inkubační době se dá soudit, že cholera se do Poličky
zřejmě dostala ve dnech 8. nebo 9. srpna 1866, kdy tudy táhla pruská vojska -
3 prapory pěchoty a 1 eskadrona jezdců a den poté 9 pluků kyrysníků, pěchoty
a myslivců. Nemoc se nejdříve objevila na horním předměstí a zdrojem nákazy
byla s největší pravděpodobností kontaminovaná voda. První obětí mezi
civilním obyvatelstvem se 17.8. stala 50ti letá Františka Nebudová z č.
125 a v dalších čtrnácti dnech měsíce srpna následovalo 11 poličských
občanů (7 žen a 4 muži). V tomto období byla nejvíce postižena rodina
Erbesova z č. 235, kde ve dvou dnech zemřel 50tiletý tkadlec František
Erbes, 56tiletá Rozálie a 60tiletá Kateřina. Už z tohoto krátkého výčtu
je patrné, že nejdříve podléhali epidemii starší lidé. Teprve koncem měsíce
zasáhla smrt i mladší věkové kategorie.
Nejvíce zemřelých – 56
osob (28 mužů, 28 žen) bylo zaznamenáno v průběhu měsíce září. Z horního
předměstí přeskočila epidemie do vnitřního města (2.9.) a nakonec i na dolní
předměstí (7.9.). Je možné, že její nárůst měl souvislost s přesunem
vojsk, neboť když 2. září opustily město pruské gardy, ve dnech 4. a 7.9.
kulminovala ( ve shodě s inkubační dobou ) první vlna epidemie cholery
mezi civilním obyvatelstvem. Zbytek vojsk odtáhl ve dnech 11.-13. září a také
potom došlo k nárůstu úmrtí (16., 18. a 23.9. po třech osobách a 20.9.
čtyři zemřelí).
Nejvíce úmrtí bylo
zaznamenáno na horním předměstí č.p. 184 u Burešů, kde v rozmezí 4. –
12.9. zemřela nejdříve 49tiletá Marie, manželka měšťana a tkalce Engelberta
Bureše a poté tři její děti : Ferdinand, 20tiletý Jan a 13tiletá Marie.
Počátkem září došlo k většímu počtu úmrtí také v rodině tkalce Jana
Hamana na horním předměstí č.p. 38 (4.9. zemřel 12tiletý Josef, den nato
matka, 42tiletá Kateřina a nakonec 7.9. i sám Jan). Tři úmrtí se objevila i
v č.p. 44 u Martinů (2.9. podlehl choleře 42tiletý tkadlec Josef, 7.9.
jeho 14tiletá dcera Cecílie a 15.9. 6tiletý syn Josef), v č.p. 230 u
obuvníka Františka Řeháků (27.9. † 6tiletý syn Antonín, 28.9. † 39tiletá
manželka Josefa a 6.11. † 3letý syn Josef) a v č.p. 97 u Františka
Radiměřského (8.9. zemřela 40tiletá manželka Marie, 20.9. syn Antonín a 22.9.
výměnkář Filip Telecký). Ve městě bylo zaznamenáno po dvou úmrtích
v domě č.p. 13, kde 20.9. zemřel 66tiletý měšťan Augustin Kozel a čtyři
dny nato i jeho manželka, 59tiletá Josefa a v domě Antonína Bábora č.p.
140 (4.9. † 45tiletý měšťan a rolník Antonín a 18.9. † 16tiletý syn Josef).
Následovala etapa
doznívání, jež trvala po celý říjen. Během tohoto měsíce zemřelo 10 lidí (2
muži, 8 žen). V tomto období byl větší počet úmrtí na horním
předměstí v domě č.p. 264, kde
postupně podlehly nemoci 61tiletá Františka Paclíková, 39tiletá Anna
Štočková, 9tiletá Marie Kozlová a 63ti letá Josefa Kozlová. Poslední obětí
epidemie cholery v Poličce byl 18tiletý hrnčířský tovaryš Vincenc Habe, jenž
zemřel 22. listopadu 1866, tedy 16 dní po posledním předchozím zemřelém.
Vzhledem k 5ti denní inkubační době se zdá, že s nemocí buď velmi
dlouho bojoval nebo se nakazil někde mimo Poličku.
Epidemie cholery si od
17.8. do 22.11.1866 vyžádala mezi obyvateli Poličky 79 obětí; 35 mužů a 44
žen. Centrem epidemie bylo horní předměstí, kde zemřelo 49 lidí (21 mužů, 28
žen). Z vnitřního města padlo za oběť choleře 14 lidí (7 mužů, 7 žen),
na dolním předměstí 3 lidé (ženy). Stejný počet lidí zemřel v městském
špitále (2 muži, 1 žena ). U 10 obětí není místo úmrtí uvedeno (5 mužů, 5
žen).
I když počet zemřelých
vojáků není nikde uveden, domnívám se, že byl ještě vyšší. O jejich pohřeb se
starala vojenská správa a proto nebyli v městských matrikách
zaznamenáni.
( Polička – epidemie cholery r.
1866 )
( Polička – epidemie cholery r.
1866 )
( Polička – epidemie cholery r.
1866 )
|
